Den po schůzkách s lídry politických stran svolal Václav Klaus zasedání Sněmovny.

Den po schůzkách s lídry politických stran svolal Václav Klaus zasedání Sněmovny. | foto: Dan Materna, MAFRA

Klaus svolal novou Sněmovnu, poslanci se mohou sejít 22. června

  • 12
Prezident Václav Klaus udělal další krok k tomu, aby poslanci mohli začít co nejdříve pracovat. Od 11. června začne čtyřleté zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny. Na první schůzi se poslanci sejdou 22. června. Musí se totiž počkat na uplynutí lhůty, během níž ještě mohou lidé posílat stížnosti na průběh voleb.

"Prezident republiky Václav Klaus rozhodnutím ze dne 1. června 2010 (...) svolal zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanovil den jeho zahájení na 11. června 2010," stojí v tiskovém prohlášení Hradu.

"To ale znamená, že prezident jen splnil povinnost, kterou mu ukládá Ústava. Zahájil tím čtyřleté zasedání, které začíná 11. června 2010 a končit bude 29. května 2014," vysvětlil Roman Žamboch z tiskového odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Zasedání je právní termín, který označuje, od kterého data je Sněmovna schopná fungovat. Neříká ale, kdy se uskuteční ustavující schůze.

CO ŘÍKÁ ÚSTAVA

Prezident Klaus svolal zasedání Sněmovny podle článku 34 odstavce 1 Ústavy, ten říká, že:

"Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb."

Ustavující schůze by se mohla konat 22. června, alespoň podle odhadu dosavadního místopředsedy dolní komory Vojtěcha Filipa (KSČM). Právě do té doby uplyne lhůta, v níž lze napadnout výsledek voleb.

Nejvyšší správní soud dnes informoval, že již dostal několik prvních stížností. Projedná je, přestože desetidenní lhůta pro podávání stížností začíná až ve středu.

Podle Filipa by proto ustavující schůze mohla být posunuta o týden, tedy na na 29. června.

Schůzi může svolat Němcová i Schwarzenberg

Ustavující schůzi podle jednacího řádu svolává předseda stávající dolní komory. Tím byl Miloslav Vlček (ČSSD). Ten ale krátce před volbami odstoupil. Nyní se proto vedou právní spory o to, kdo má schůzi vlastně svolávat.

Podle Žambocha připadá v úvahu nejstarší z místopředsedů dosavadní dolní komory, tedy Miroslava Němcová (ODS).

Svolavatelem by ale teoreticky mohl být také Karel Schwarzenberg (TOP 09), protože je nejstarším poslancem nově zvolené Sněmovny.

Schwarzenberg, jenž by musel ustavující schůzi řídit do zvolení předsedy dolní komory, už řekl, že by dal přednost Němcové. Bude ale záležet na výkladu sněmovních právníků.

USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SNĚMOVNY

Na ustavující schůzi složí nově zvolení poslanci ústavou předepsaný slib, aby se mohli plnohodnotně ujmout svého mandátu.

ÚPLNÝ SEZNAM POSLANCŮ NAJDETE TADY

Sněmovna pak stvrdí vznik své volební komise, sestavené podle návrhů poslaneckých klubů, a vytvoří mandátový a imunitní výbor dolní komory.

Teprve poté bude volit nového předsedu, který se ujme dalšího řízení schůze, jeho místopředsedy a další funkcionáře, výbory a komise.

Po ustavující schůzi podá demisi dosavadní kabinet premiéra Jana Fischera, úřadovat ale bude až do jmenování nové vlády.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video