Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proevropský kurz Česka je prohrou mojí i všech občanů, míní Klaus

  14:43aktualizováno  15:18
Za svoji prohru i prohru pro deset milionů Čechů považuje bývalý prezident Václav Klaus současný proevropský kurz Česka. Za prohru má i skutečnost, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebude uplatňovat výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v lisabonské smlouvě, kterou eurokritik Klaus jako hlava státu prosadil.

Václav Klaus | foto:  Dan Materna, MAFRA

Lisabonskou smlouvu, která upravila fungování EU, Klaus prý neměl sílu nepodepsat, neboť v odporu proti ní zůstal v celé Evropě sám. Exprezident to řekl v rozhovoru pro ČTK.

"Jako prohru pro sebe, ale ještě více pro deset milionů občanů České republiky to v každém případě považuji. Považuji to za obří nezodpovědnost dnešní politické reprezentace, že se chová tak, jak se chová," komentoval Klaus fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura.

Euroskeptik Klaus také poznamenal, že sám v referendu o přistoupení k Evropské unii v roce 2003 hlasoval proti vstupu Česka do unie.

Skutečnost, že nynější vedení země prosazuje v přístupu k unii to, proti čemu Klaus v době svého prezidentství bojoval, ovšem bývalý prezident označil jen za prohraný zápas. "V terminologii naší hokejové ligy to není prohraný celý ročník. Je to jeden zápas. A já věřím, že historie nekončí a že není všem dnům konec," doufá Klaus ve zvrat českého postoje k unii. Nepředpokládá ale, že on by se ho dožil. "To bych spíš byl optimističtější pro mé děti nebo vnuky," poznamenal.

Neměl jsem sílu lisabonskou smlouvu nepodepsat, řekl Klaus

Klaus jako velký odpůrce lisabonské smlouvy reformující fungování EU odmítal dlouho tento dokument podepsat a svůj podpis nakonec podmínil tím, že si Praha vyjedná výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Tehdejší prezident se obával možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce, i když právní experti takové riziko většinou vylučovali. Výjimku pro ČR schválil unijní summit na podzim 2009, Sobotkova vláda ale v únoru krátce po nástupu do úřadu oznámila, že ji nebude uplatňovat (více čtěte zde).

Klaus se v rozhovoru vrátit i ke svému podpisu lisabonské smlouvy. "Neměl jsem sílu tu lisabonskou smlouvu nepodepsat. Byl jsem absolutně sám v celé Evropě a hrát jakéhosi osamoceného Dona Quijota se mi nezdálo produktivní. Neměl jsem dostatečnou podporu ani v České republice, kde ani vlády, nemluvě o dalších institucích, jako je ústavní soud, nebyly na mé straně," posteskl si prezident z let 2003 až 2013.

S reformním dokumentem EU nicméně dodnes nesouhlasí. "Definitivně Evropská unie přestala být Evropou států, ale stala Evropou provincií či gubernií. To je podle mého názoru zásadní změna, ke které došlo," soudí o dopadech přijetí náhražky za původně zvažovanou evropskou ústavu.

Stále více v Evropě podle Klause dominují Německo a Francie. Malým zemím včetně Česka podle něj evropské mocnosti nenaslouchají. Ve skutečnosti rozhoduje německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem, kritizoval Klaus.

Vláda se tváří, že má nekonečně financí, řekl Klaus

Exprezident se také ostře pustil do současné vlády. Vláda se tváří, že má nekonečné množství financí, které je možné použít na všechno možné i nemožné, míní Klaus. Příští rok podle něj ukáže, jestli je možné nesourodou koalici, kterou čekají další střety, brát jako zodpovědného hospodáře.

"Dívám-li se na tendenci, tak je naprosto evidentní, že ustupuje všude možně, že se tváří, že má nekonečné množství finančních prostředků, které může použít na všechno možné i nemožné," řekl Klaus. Připomněl třeba požadavek na zvýšení platů policistů, který podle něj musely řešit všechny porevoluční vlády. "Pan (ministr vnitra Milan) Chovanec lehce vysloví částku přesahující více miliardy, nikoliv stamiliony, tomu se mohu jenom usmívat," podotkl.

Za střelbu od boku považuje bývalý prezident Václav Klaus názory současné vlády, že by Česká republika mohla přijmout euro okolo roku 2020. To, že premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu Jan Mládek (oba ČSSD) v nedávné době vyřkli možné termíny vstupu Česka do eurozóny, je podle exprezidenta výraz jejich osobního chtění nebo snaha zalíbit se "bruselským vládcům".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.