Podle hradního mluvčího Petra Hájka nelze prezidentské období srovnávat s Klausovými předchozími lety působení v politice. "To byl samozřejmě rozdíl, protože pan Klaus byl ještě v nějaké politické straně," řekl Hájek iDNES.
Na přímý dotaz připustil, že Klaus odmítá on-line rozhovory záměrně. "Panu prezidentovi prostě připadají tištěná média víc než ta elektronická. Já si tak alespoň ten jeho postoj vykládám," dodal mluvčí Hradu.
Odborníci dávají Klausovi v jistém smyslu za pravdu. Podle Jana Jiráka z Fakulty sociálních věd UK však nelze soudit, které médium má navrch.
"Ta tradiční média, papírová a vysílací, jsou vzhledem k okolnostem a ke způsobu práce považována za prestižnější. Internetová média jsou provázena atributy větší subjektivity, menší spolehlivosti, větší míry grafomanství a nemají ten sociální status jako tradiční média," řekl Jirák.
Podle Jiřího Peterky, který o internetu přednáší a píše odborné publikace, je často ochota jednotlivých politiků ovlivněna tím, zda politik právě potřebuje či nepotřebuje být někam zvolen.
"Na druhé straně chápu zájem politiků šetřit svým časem. Ale míra tohoto zájmu asi vždy bude podřízena jinému zájmu - získat či obhájit určitý mandát," uvedl Peterka.
Odborníci: Klaus internet umí využít
Odborníci se zároveň shodují, že Klausova nechuť k internetu není tak velká, protože prezident umí web dobře využívat.
"Václav Klaus má své velmi dobře spravované webové stránky, takže o nějakém apriorním odporu se u něho nedá mluvit. Poskytuje rozhovory tradičním médiím a ty se pak objevují na webu a jsou běžně k disposici," míní Ondřej Neff, vydavatel Neviditelného psa, jednoho z prvních internetových deníků.
S tím souhlasí i Peterka. Podle něj Klaus publikuje prostřednictvím internetu nejen své názory, ale reaguje i na názory a články jiných lidí. "On internet stále využívá, a to i interaktivně - ale ne v reálném čase. To mu dává tu výhodu, že si může sám vybírat, na co bude reagovat a na co nikoli," podotkl.
Klause odrazuje "internetová lůza"
Peterka i Neff se také shodují, že neochota účastnit se on-line rozhovorů je způsobena nepříjemnými otázkami čtenářů. "V tištěných médiích má výhodu spočívající v odfiltrování nepříjemných či jen banálních nebo nezajímavých otázek," uvedl Peterka.
"Že se nechce vydat na pospas internetové lůze, která zvolna vytěsňuje slušnou a inteligentní část internetového publika, tomu se nedivím. A to vytěsňování lze snadno dovodit analýzou obsahu tzv. internetových diskusí, které se zvolna a zdá se nezadržitelně noří do hlubin nenávistného hulvátismu," dodal Neff.
Podle Peterky to není důsledek internetu, ale internet tento trend zrychluje a umocňuje. "Politici a lidé veřejně činní jsou čím dál víc vystavováni této široké škále podnětů, od nikam nesměřujících výplodů choré mysli, až po velmi rafinované a cílené provokace," dodal.
Podle něj se budou politici muset naučit umět si s podobnými reakcemi internetových uživatelů poradit. "A to s rozvahou, nadhledem a také vtipem, ať už je otázka sebehloupější či sebeotravnější - a nikoli smetením otázky ze stolu."
Klaus odmítá on-line rozhovory tři roky
Václav Klaus se nikdy netajil svým kritickým názorem na internet. "Toto médium je módně fetišizované jako všeobecný spojovatel, ve skutečnosti ale lidi více izoluje," řekl v létě roku 2000 účastníkům Evropského fóra ve Wachau.
Postoj změnil už v říjnu téhož roku, kdy si těsně před volbami nechal zřídit osobní internetové stránky Klaus.cz.
Vysvětlil to tehdy takto: "Na svět se dívám realisticky a pragmaticky a nemám rád žádné módní vlny. Věcem přisuzuji takovou hodnotu, jakou mají. A dobře vím, že hodnota určitých věcí v čase roste. I proto jsem na internetu."
V roce 2000 se také poprvé účastnil on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. Od té doby pak do redakce iDNES zavítal ještě třikrát, naposledy v lednu 2003 jako kandidát na prezidenta. V tomto období se také účastnil několika on-line debat na internetových stránkách Reflexu, Hospodářských novin či agentury ČTK.
Od zvolení do prezidentského křesla však neabsolvoval v internetových médiích ani jeden rozhovor se čtenáři. Oficiální odůvodnění z Hradu zní: nedostatek času. V tisku se přitom rozhovor s Václavem Klausem objevuje někdy i pětkrát do měsíce.
Letos v lednu dokonce prezident telefonicky diskutoval se čtenáři bulvárního deníku Blesk. Ti se ho mimo jiné ptali na to, jak těžké je být hlavou státu, kde si mají stěžovat na nízký důchod či zda hrál basketbal za Kbely.
