Početná čínská ochranka Václavu Klausovi z cesty pečlivě "umetá" všechny řadové obyvatele: ať už Hongkongu (někdejší britské kolonie), Macaa (které patřívalo Portugalsku) či sedmnáctimilionového čínského města Šanghaj, kam Klaus dorazil v neděli.
Prorazit bariéru se prezidentovi a jeho manželce nedaří: když zapředou rozhovor s prodavačkou na trhu, jako to udělali v Hongkongu, ochranka je popohání pryč, i když tentokrát šlo jen o možnou koupi upomínkového předmětu.
"Ani jsem si ty věci v obchodě nestihla prohlédnout, natož koupit," litovala spěchu Livia Klausová. O skutečných náladách obyvatel Hongkongu a Macaa, oblastí, jež nyní patří k Číně, tak Klausovi mohou usuzovat jen z náznaků. Třeba z místního tisku.
Hlavní anglicky psaný hongkongský deník South China Morning Post cestu českého prezidenta interpretuje jako vzkaz čínským úřadům, že svobodné volby a demokracie rozhodně nemohou narušit rozvoj tržního hospodářství. Tuto větu pronesl Klaus v odpovědi na přímé dotazy hongkongských novinářů.
Českému prezidentovi do očí zatím nikdo nic kritického o čínské nadvládě neřekl. "To, že máte mezinárodní dohodou daný přesný rozpis politických změn na dalších pětačtyřicet let dopředu, je zvláštní. Osobně bych trval na rychlejším přechodu k přímé demokracii," řekl Klaus v sobotu, kdy dostal první příležitost promluvit si s "obyčejným" člověkem - farářem kostela sv. Dominika v Macau.
Přitakání se však nedočkal. "Pětačtyřicet let není zase tak dlouho, musíme se ještě hodně vzdělávat a učit," opáčil kněz Peter Chung.
Že během jedenáctidenní cesty po Číně pozná jen výstavní města plná prosklených mrakodrapů a nedozví se nic o životě řadových lidí ani o tom, co si Číňané ve skutečnosti myslí, mrzí hlavně Livii Klausovou: "Je to škoda. Raději bych sem jela jako turistka."
