"S veškerou úctou k jeho předcházejícím zásluhám, v tomto směru se naprosto mýlí. Pokud jde o změnu klimatu, nemá žádnou odbornost. Když tvrdí, že změna klimatu není z velké části důsledkem lidské činnosti, tak prostě nemá pravdu," uvedl Stern a připomněl, že byl s Václavem Klausem v pracovním kontaktu v devadesátých letech jako tehdejší hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).
"Naštěstí ale nemá vliv na boj s klimatickou změnou." Na předcházející tiskové konferenci označil nadcházející summit v Kodani, který by měl přinést nástupce kjótského protokolu, za nejdůležitější schůzku od druhé světové války.
"Jsme v situaci, kdy je třeba se rozhodnout," řekl Stern, který byl také šéfekonomem Světové banky a v roce 2006 hlavním autorem vlivné britské vládní zprávy o změně klimatu. Ocenil, že v posledních týdnech a měsících se začala před Kodaní rýsovat šance na dohodu.
I když však schůzka skončí úspěchem a hlavní znečišťovatelé se zaváží ke svým ambicióznějším cílům, tak bude podle něj jen šance půl na půl, že se do konce století zvýší průměrná teplota o dva stupně Celsia. Většina vědců považuje vyšší zvýšení teplot již za nebezpečné, dodal Stern.
Konkrétně by to znamenalo snížení objemu emisí kysličníku uhličitého ze 47 miliard tun předpokládaných pro příští rok na 44 miliard v roce 2020 a na sedmnáct miliard v roce 2050.
To by v roce 2050 představovalo celosvětově snížení o padesát procent oproti emisím z roku 1990 a bohaté země by musely snížit emise o osmdesát procent.
Nesmíme promarnit šanci v Kodani
Podle Sterna je možné v Kodani dosáhnout silné rámcové dohody, která by přinesla konkrétní závazky. Oficiální dohoda by podle něj mohla být podepsána příští rok. "Když se promarní šance v Kodani, nemusí se dlouho opakovat," zdůraznil.
Připomněl, že v klíčových zemích jsou vlády se silným a čerstvým mandátem, kterým na boji se změnou klimatu záleží, ať již jde o Japonsko, Německo, Indii, Brazílii či Indonésii. Stejně tak americký prezident Barack Obama je radikálně odlišný od svého předchůdce George Bushe, dodal Stern. Také Evropská unie vyřešila své ústavní problémy a může se zaměřit na toto téma, dodal.
Podle něj by také měly bohaté země věnovat rozvojovým státům do roku 2015 asi padesát miliard dolarů (860 miliard korun) ročně na omezení jejich emisí a na adaptaci již nyní nevyhnutelných změn.
Když se nebude dělat nic, tak je padesátiprocentní pravděpodobnost, že se průměrná teplota zvýší do konce století o pět stupňů Celsia, což přinese katastrofální důsledky, řekl Stern.
Připomněl, že lidstvo za 200 000 let své existence nezažilo takový výkyv teplot směrem nahoru. Před asi dvaceti ticíci lety byla teplota o asi pět stupňů nižší a tato doba ledová dramaticky změnila životní podmínky na Zemi a oblasti, kde lidé mohli žít, dodal Stern.
