Prezident Václav Klaus

Prezident Václav Klaus | foto: Martin Veselý, MF DNES

Klaus: Až odejdu, Česku bude chybět obhájce v sudetoněmecké otázce

  • 156
Prezident Václav Klaus se obává, že po jeho odchodu z Hradu nebude mít Česká republika obhájce svých zájmů. Uvedl to v souvislosti tím, že mu vadí nepřetržitá debata o poválečném odsunu sudetských Němců z Československa.

Ten přitom podle něj byl relativně okrajovou událostí tragického období evropských dějin. Klaus to dnes řekl českým novinářům při státní návštěvě Rakouska, ve které pokračuje druhým dnem.

"Skutečně mě zlobí i nepřetržitá debata o poválečném odsunu. Musím říci, že prostě toto téma nemohu přijmout, o odsunu. Jsem ochoten přijmout téma debaty o nacismu, nacismu a Rakousku, Rakousku a druhé světové válce, odsunu. Ale pouze v tomto balíčku dohromady, a nikoliv si vytáhnout jednu relativně okrajovější událost celé této tragické epizody evropských dějin," řekl Klaus.

Prezident vyslovil obavu, že český zájem v této věci po jeho březnovém odchodu z Hradu nebude nikdo silně hájit. "Musím říci to, co mně říká mnoho lidí a já jsem to opravdu odmítal, ale teď to začínám cítit. Kdo bude tak silně naše zájmy hájit po březnu 2013, to začínám mít trochu strach," poznamenal Klaus.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) v úterý Klause obvinilo z pokračování údajné "šovinistické politiky genocidy" poválečného československého prezidenta Edvarda Beneše. O tomto vyjádření informovala agentura APA.

Zástupci vysídlených sudetských Němců vyčítají Klausovi trvání na takzvaných Benešových dekretech, které vytvořily právní základ k vyvlastnění sudetských Němců po 2. světové válce. Klaus podle nich svým dřívějším vyjádřením, že vysídlení sudetských Němců je "logickým důsledkem" nacistických zločinů, ukazuje, že žije v zajetí představy o kolektivní vině a logiky pomsty, kdy se zločin oplácí jiným zločinem.

Rakouský prezident Heinz Fischer v úterý po jednání s Klausem uvedl, že by se neměly zavírat oči nad zločiny, které byly ve dvacátém století spáchány, i po konci druhé světové války. Každý zločin je třeba posuzovat jako zločin, ale je třeba vnímat i jeho historický kontext, míní Fischer.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video