Mají si to voliči přeložit tak, že pokud nechtějí, aby Klaus zmizel z politiky, ať jdou volit ODS? Klaus říká: "Chcete-li to takto zjednodušeně říci, já opakuji, že to nejsou moje slova, ale chcete-li tím vyjádřit určitý obsah, tak pak bych řekl, že ano. Možná, že to někoho ponoukne k tomu, aby na just šel volit někoho jiného než Klause.
Na druhé straně to možná leckoho ponoukne k tomu, aby přeci jen toho Klause volil. Ano, toto byl můj kalkul."
Někteří lídři zůstávají až do senility
Václav Klaus je nejdéle vládnoucím předsedou politické strany a zatím to nevypadá, že by mu v ODS rostla konkurence. Delegátům víkendového kongresu "pohrozil", že pokud ODS nezvítězí v jarních volbách, vyvodí z toho pro sebe osobní důsledky.
Následně získal při volbě předsedy historicky největší počet hlasů - 92 procent.
Klausovo zvolení bylo hladké, volba místopředsedů byla naopak dramatická.
V prvním kole neuspěl nikdo, ve druhém prošlI Petr Nečas a Jan Zahradil a ve třetím Miroslav Beneš a jako poslední Ivan Langer, o němž se v minulosti spekulovalo jako o možném Klausově nástupci.
Václav Klaus si kongres pochvaluje: "Opravdu si myslím, že ten kongres byl pěkný. Byl neuspěchaný, protože jsme ho naštěstí přesunuli do tří dnů. Nechal dostatečný prostor na věcnou diskusi. Ukázal dramatičnost při volbě místopředsedů. Ukázal také naprostou demokratičnost této volby a vygeneroval sestavu, kterou kdybych sázel, tak bych vsadil, že zvítězí."
Při volbě předsedy jste získal více než devadesát procent. Nelze to vnímat i jako negativní obraz strany? Po tolika letech jste pořád vnímán jako bezkonkurenční lídr, ve straně nevyrostl nikdo, kdo by vás mohl nahradit?
Kdybych byl novinářem, tak bych asi také zkoušel hledat skulinku v tomto směru, ale na druhé straně bych musel říkat, že znám ve světové politice řadu tvůrců a zakladatelů politických stran, kteří do doby, než úplně zhloupli nebo zesenilněli, zůstávali ve vedení své strany. Myslím, že to není nic mimořádného. A jestli vás zaráží ten počet hlasů, mě opravdu nezaráží a já si ho vážím. Na straně jedné tady výrazný protikandidát není. Ale na druhé straně jsem své projevy výrazně vyostřil a spíše jsem očekával, že se leckomu různé věty nebudou líbit. Také jsem výrazněji vyhrotil projev při přijímání kandidatury. Možná, že jsem tím situaci zdramatizoval a to spíše vedlo k většímu než menšímu počtu hlasů.
Co vás k tomuto zdramatizování vedlo? Proč jste oznámil, že neuspěje-li ODS příští rok ve volbách, tak z toho pro sebe vyvodíte osobní důsledky?
Zdramatizoval jsem to naprosto vědomě, abych probudil členskou základnu ODS, a zdramatizoval jsem to svým způsobem i pro tu nečlenskou základnu ODS, pro základnu voličskou. Myslím si, že to jisté rozhýbání bylo potřeba.
Pro voličskou základnu to má znamenat: chcete-li, aby Klaus zůstal v politice, volte ODS?
Chcete-li to takto zjednodušeně říci, já opakuji, že to nejsou moje slova, ale chcete-li tím vyjádřit určitý obsah, tak pak bych řekl, že ano. Možná, že to někoho ponoukne k tomu, aby na just šel volit někoho jiného než Klause.
Na druhé straně to možná leckoho ponoukne k tomu, aby přece jen toho Klause volil. Ano, toto byl můj kalkul.
V projevu jste důrazně apeloval na to, aby každý z kandidátů na funkci zvážil, zda nemá nějaký morální problém, který by se ODS mohl vymstít. Jak jste z tohoto hlediska spokojen s tím, jak kongres o funkcích rozhodl?
I tato slova, stejně jako každý odstavec mého projevu, byla připravována několik týdnů a byla z mé strany myšlena naprosto vážně. Myslím, že se nám v minulosti strašlivě vymstily některé neúspěšné věci, vymstily se nám neskonale více než jiným stranám, které jsou novinářskou obcí hájeny úplně jiným způsobem než my. Proto jsem moc apeloval, aby nikdo nedal příležitost k tomu zneužít to či ono u jednotlivce k nějakému frontálnímu ataku na celou politickou stranu.
Kdo je podle vás novinářskou obcí hájen? V čem?
Myslím, že i jiné politické strany měly ve svém účetnictví a sponzorství v průběhu celého desetiletí nejrůznější patálie a vůči nikomu nebyl proveden takový frontální útok jako proti ODS.
Myslíte, že něco podobného nepostihlo ani ČSSD?
Určitě ne. Možná je to nepostihlo proto, že nebyl zájem, aby je to postihlo. Vím, že váš deník rozpoutal celou řadu kampaní například vůči leckterým členům vedení ČSSD, a nic dalšího se neodehrávalo. Jako kdyby to bylo promyšleně nafázované mistry čarodějnické kuchyně vaší redakce, aby to poškádlilo a pozlobilo, předvedlo novinářskou nekompromisnost, a pak najednou kauza poodešla a nic se nestalo.
Můžete mluvit konkrétně?
Vy si teď vyvzpomeňte, kolik kauz vůči sociální demokracii od bamberských kufříků po různá olova a takovéhle věci - jste už spustili a kam vedly.
Podle vás nevedly nikam?
Já si myslím, že nevedly k takové míře protiútoků vůči politické straně, k jaké vedl obdobný útok vůči ODS před čtyřmi lety.
V tom s vámi nesouhlasím. Ale vraťme se k vaší výzvě k morální očistě. Myslel jste tím někoho konkrétního?
Myslel jsem všechny.
Jistě jste v této souvislosti zaznamenal spekulace, že se za tím skrývá váš vztah k Langrovi. Už proto, že jste jej jako jediného člena bývalého vedení ODS nezmínil ve svém projevu. Je to dozvuk vašeho letního pokárání za Langrovu mediální přestřelku s podnikatelem Kovarčíkem, nebo snad o něm máte nějaké informace, které veřejnost nezná?
V projevu jsem vyzvedl z práce politického grémia ODS ty dva (Miroslava Macka a Libuši Benešovou - pozn. red.), kteří z tohoto vedení odcházeli. Byl to výraz loajality a ocenění za to, co pro ODS udělali. Nebyl žádný důvod, abych při odcházejících mluvil o Langrovi. Jména jsem ještě podruhé použil, když jsem hovořil, kdo pronikl do povědomí české veřejnosti jako stínový ministr, a tam jsem vyjmenoval čtyři jména z patnácti. Do této sestavy se mi Ivan Langer též nevešel. To je všechno. Všechno ostatní jsou spekulace.
Na kongresu jste také "mimořádně poděkoval" bývalému místopředsedovi Mackovi, i když jak jste řekl - ne všichni jste byli potěšeni poslední událostí před jeho rezignací. (Vyšlo najevo, že Macek za deset milionů korun radil Erste Bank, jak v privatizaci získat Českou spořitelnou - pozn. red.). Jak to jde dohromady s výzvou k morální očistě?
Miroslav Macek za desetiletí své činnosti v ODS vykonal obrovský kus práce jako málokdo a já jsem loajální člověk. On byl hromosvodem pro média, vzhledem ke svému stylu života, vzhledem k břitkosti svého jazyka. Nevidím důvod, proč bych něco takového neřekl.
Jak hodnotíte onu poslední událost před jeho rezignací?
K tomu bych řekl asi tři body. Miroslav Macek je jediný vrcholný politik nejen ODS, ale i dalších parlamentních stran, který od 31. prosince 1992 nebyl ani ministrem, ani poslancem, ani senátorem, ani primátorem, ani hejtmanem, prostě ničím, a nedostal ani halíř z peněz daňových poplatníků. Neboli on nemohl žít ze vzduchu, musel si nějakým způsobem vydělávat. Teze číslo dvě je, kdo je ochoten zaplatit jakou sumu za poradenskou činnost toho či onoho typu. Vzhledem k tomu, jak byl Miroslav Macek daleko od čehokoliv, co by se mohlo nazvat rozhodováním o této věci, tak se mi zdá, že ta firma mu zaplatila spíše úsměvnou sumu, a nedovedu si představit, jak ji může obhájit před svými akcionáři či majiteli. To je můj soud. To je věc druhá. Třetí věc je, jestli se členské základně ODS líbilo to, že to bylo za konzultační činnost v politicky docela háklivé oblasti, kde to samozřejmě mohlo implikovat nějakou souvislost s ODS. Myslím, že v této oblasti byla největší míra kritiky.
A vám to vadilo?
Byl jsem tím velmi překvapen, když jsem se to z novin dozvěděl.
Byl jste rád, že Miroslav Macek okamžitě odešel z vedení ODS?
Je to mackovská rychlá reakce.
Na minulém kongresu v roce 1999 několik delegátů navrhlo vypovězení opoziční smlouvy s ČSSD. Nyní to nenavrhl nikdo. Proč?
Myslím, že před dvěma lety byla část ODS pod obrovským tlakem médií, která jako na kolovrátku točila otázku opoziční smlouvy. Proto to bylo živějším tématem v ODS. Myslím, že dneska je to téma mrtvé. Skoro už i novináři o tom přestávají mluvit. Každý rozumný člověk ví, že to skutečné téma není.
Minulý kongres zavázal vedení strany jednat s ostatními o vytvoření takzvané supervelké koalice. Tentokrát delegáti vedení strany nezavazovali, s kým má po volbách jednat.
Kongres si nekladl za cíl pustit se do úzce takticko-strategických koncepcí, kudy jít v následujících týdnech, měsících před volbami, po volbách. Také se ukázalo, že když se místopředseda Petr Nečas pustil do jisté politologické analýzy, tak že to bylo nesmírně kontraproduktivní. Myslím, že toho trpce litoval. Kongres není prostorem pro úvahy: když nebude splněn tento předpoklad, tak musíme nastoupit krok jiný. Toto není věc sdělitelná v médiích a média si zcela logicky z jeho deseti bodů, které tam čísloval, vybrala ten, kdy řekl: Nestane-li se toto, je přípustná vláda s ČSSD. Říkal jsem mu: to je školácká chyba, které se sice dopustí každý z nás, i já ji kolikrát udělal, ale skoro bych řekl, že bych ji neudělal v napsaném projevu na kongresu.
Jaký je pro vás ideální povolební model vládnutí?
Vyhrát volby do té míry, abychom byli první v řadě, abychom si spíše my mohli vybírat, než abychom my byli vybíráni. To je strategický cíl.
Kolik procent hlasů chcete získat? Na kongresu se hovořilo o třiceti či pětadvaceti procentech.
Říkám, že chceme viditelně vyhrát.
Po minulých volbách jste prohlásil, že koaliční model vládnutí se přežil, že vás o tom přesvědčují i zkušenosti z minula. Tentokrát možnost středopravicové vlády se Čtyřkoalicí připouštíte?
Nebudeme-li mít většinový volební systém, tak budeme vždy odsouzeni ke koaličním vládám. To, že se ten model ve své funkčnosti a efektivitě přežil, je jedna věc, ale nedošlo-li ke změně volebního systému, tak tady bude i nadále.
Myslíte si, že případná povolební jednání se stranami Čtyřkoalice budou tentokrát snazší než v roce 1998?
Mohu v to jenom doufat. Už jsou tam také trošku jiní lidé, než tam byli tehdy.
Mění se vztah mezi ODS a Unií svobody, lidovci? Pozorujete to?
Mění i nemění. Myslím, že cennou zkušeností jsou společná hejtmanství ve většině našich nově vzniklých krajů. Na rozdíl od jiných tato hejtmanství navštěvuji, sedím tam s vedením tohoto kraje a vesměs slyším zástupce těchto politických stran na krajské úrovni: Podívejte, jak my jsme se tady uměli domluvit, domluvte se, prosím vás, v Praze také. To je poselství, které si z těchto návštěv odnáším.
Vyvíjí se i vztah ODS a ČSSD?
Myslím, že na úrovni oblastí, měst a podobně také ubylo vzájemné démonizace těchto politických stran. Objevily, že jsou schopny spolu komunikovat.
Myslíte tedy, že obecně jsou vztahy mezi politickými stranami lepší?
Řekl jsem, že v tom dolním patře.
Je rozdíl mezi Milošem Zemanem a novým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou?
Určitě jsou každý jiný. Mám trošku strach, jestli pan Špidla nechce usilovat o stejnou siláckost výroků, které jsou u Miloše Zemana autentické, zatímco u Vladimíra Špidla nikoliv.
Je pro vás Špidla méně průhledný než Zeman?
V něčem ano, v něčem ne. On je více socialistou, Miloš Zeman byl více levicovým intelektuálem s elitářskými sklony řídit lidskou společnost. Vladimír Špidla je více sociálním demokratem.
Jak je pravděpodobná povolební varianta opoziční smlouva naruby: ODS vládne, ČSSD ji podporuje?
Nezdá se mi, že by se dvakrát vstupovalo do podobných řek. Život nám určitě natropí lecjaké překvapení.
