Klaus si také nemyslí, že by se Praha a Moskva čtyřicet let po srpnu 1968 nacházely "na různých stranách mezinárodních vojensko-politických barikád". "Leckdo nás na tyto odlišné barikády sice stále tlačí, ale naším úkolem je tomu zabránit," řekl český prezident.
Osobně prý necítí ze strany současného Ruska žádné nebezpečí, nicméně za české občany si prý hovořit netroufá. A věří, že Češi, stejně jako on, postupně začínají rozlišovat mezi Sovětským svazem a současným Ruskem.
"Velmi striktně rozlišuji Sovětský svaz a dnešní Rusko a ještě více SSSR a ruský národ. Pro mne i Rusové byli obětí hrůzného komunistického totalitního režimu a já vůči nim žádnou zášť necítím. Věřím, že se toto pomalu 'vyjasňuje' v celé naší zemi," řekl Klaus.
Radar není protiruský
Zopakoval také, že radarová základna USA, která by měla vyrůst v České republice, není namířena proti Rusku a "nikdo by to tak neměl vykládat".
Americký radar v Česku a antirakety v Polsku přitom momentálně představují jednu z trhlin, které zejí mezi Ruskem a Západem. Moskva se proti plánu na výstavbu základen od počátku staví, tvrdí, že americký plán ohrožuje ruskou bezpečnost a Moskva se bude muset "odpovídajícím způsobem bránit". Což by v praxi mohlo znamenat, že na základny namíří své rakety, hrozí ruští politici a generálové.
Velmi ostrou rétoriku - připomínající éru Studené války - používal v souvislosti se základnami hlavně ruský exprezident a nynější premiér Vladimir Putin. Mnozí analytici se nicméně shodují, že jeho tvrdé výroky byly určeny do značné míry vlastním lidem - jako důkaz síly Putina i Ruska.
Za válku mohou Gruzínci
Moskva momentálně čelí mezinárodnímu tlaku kvůli konfliktu s Gruzií. Rusové se i přes uzavřené dohody a několikeré sliby odmítají stáhnout z gruzínského vnitrozemí, kam v rámci války vpadli. Včera navíc generální štáb oznámil, že kolem sporné gruzínské separatistické oblasti Jižní Osetie, kvůli níž se konflikt rozhořel, vytvoří nárazníkovou zónu, v níž zatím své vojáky ponechá.
Západ se zlobí, obviňuje Rusko z agrese na území suverénního státu. Klaus má na to jiný názor. V textu pro MF DNES tento týden ostře kritizoval Tbilisi a vinu za válku připsal jednoznačně gruzínským politikům. - přečtěte si Za válku mohou Gruzínci, přitvrdil Klaus
