Klaus popichuje vládu

Nejoblíbenějším způsobem, jak zasahovat do vnitřní politiky, jsou pro Václava Klause prezidentská veta zákonů. Poslanci jej však zatím vždy přehlasovali. Pokud však vydrží nasazené tempo, předchůdce Václava Havla překoná v disciplíně, v níž podle vlastních slibů nehodlal soutěžit.

PŘÍLOHA iDNES
Klaus rok prezidentem
ohlédnutí * fotografie
diskuse * vysvědčení

Klaus během jediného roku vetoval už šest zákonů. Václav Havel přitom během svého druhého funkčního období 1998-2003 vrátil parlamentu čtrnáct zákonů.

Popření demokracie
Václav Klaus kritikou způsobu, jakým Havel zacházel s vetováním zákonů, nikdy nešetřil.

"Prezident by měl veta užívat jako šafránu - jednou za desetiletí - a ne aby se o to pokusil několikrát za týden. Považuji to za pošlapání základních prvků parlamentní demokracie," komentoval Klaus v dubnu 2001 Havlovo veto zákona o dálničním obchvatu kolem Plzně.

Ještě tři měsíce před svým zvolením pak Klaus v rozhovoru pro MF DNES prohlašoval, že by jako prezident znal svou roli: "Nemyslím, že úkolem prezidenta je bojovat s parlamentem o ten či onen zákon," říkal prezidentský kandidát v prosinci 2002. "Není úkolem prezidenta, aby zkusil zavetovat tento zákon, a tím zpozdit jeho uvedení do chodu o pár měsíců."

Předsevzetí Klausovi vydrželo přesně dva měsíce. V květnu vetoval svůj první zákon: o zoologických zahradách. "Tygr prostě nevydrží být vegetariánem," komentoval tehdy prezidentův krok ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU). Bylo totiž jasné, že zákon o zoo nezůstane osamocen.

Sto deset ku šesti
A nezůstal: v červenci 2003 Klaus odmítl podepsat zákon o DPH a vysloužil si tím výtku premiéra Špidly, že se chová jako stranický vůdce, a ne jako hlava státu.

Podzim pak přinesl další snahu prezidenta ovlivnit podobu Špidlovy finanční reformy. Klaus vetoval zákony o zdravotním pojištění a státní sociální podpoře. Šestici pak doplňují zákony o zemědělství a o Ústavním soudu.

"Je nutné připomenout, že prezident již podepsal sto deset zákonů a nepodepsal pouhých šest," vysvětluje rozpor mezi staršími Klausovými výroky a realitou prezidentův mluvčí Petr Hájek. "A vždy se jednalo o záležitosti, které se nějakým způsobem týkají občanských práv a jsou na samé hranici ústavnosti."

Jednu věc má Klaus se svým předchůdcem společnou: sněmovna zatím jeho veto vždy přehlasovala.

Proč však prezident nevyužil šance jít si na zákony "na hranici ústavnosti" stěžovat k Ústavnímu soudu?

Václav Havel se v letech 1998 až 2003 obrátil na Ústavní soud ve čtyřech případech - a byl stoprocentně úspěšný. Šlo přitom o zákony z dílny opoziční smlouvy, které měly významně měnit politický systém (volební zákon, zákon o politických stranách...).

Klaus tehdy Havlovy úspěchy nenesl dobře a označoval Ústavní soud za "třetí komoru parlamentu jmenovanou prezidentem".

Sám Klaus se k Ústavnímu soudu zatím nechystá. "Pan prezident vyjadřuje svůj postoj právě vetem," řekl Hájek. "A když je pak ve sněmovně přehlasován, měli by se na Ústavní soud obrátit spíše ti poslanci, kteří s jeho názorem souhlasí."

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video