Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus položil věnec na Vítkově, na Hradě mu přísahaly stovky nových vojáků

  7:40aktualizováno  17:05
Česká republika si připomíná Den vzniku samostatného československého státu před 93 lety. Ráno položil prezident Václav Klaus s dalšími politiky věnec u Národního památníku na Vítkově. Oslavy vyvrcholí večer, kdy hlava státu udělí vyznamenání vynikajícím osobnostem.

"Já bych byl rád, abychom tento den, kdy vznikla státnost, brali hodně vážně," řekl prezident Václav Klaus televizi.

KVÍZ

Otestujte své znalosti dějin Československa

Na Vítkov ho doprovodili nejvyšší ústavní činitelé, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a šéf Senátu Milan Štěch. Na Vítkově nechyběli ani ministr obrany Alexandr Vondra, šéf diplomacie Karel Schwarzenberg, arcibiskup Dominik Duka, pražský primátor Bohuslav Svoboda, představitelé armády, Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů. Premiér Petr Nečas chyběl, je totiž pracovně v USA.

Při vojenské přehlídce prezident propůjčil jednotkám bojové prapory. Po položení věnců pak spolu s ostatními politiky a dalšími přítomnými uctil minutou ticha památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli.

Fotogalerie

"Já jsem rád, že ten slavnostní den 28. října, náš největší svátek, zahajujeme právě zde na Vítkově a právě touto formou. Takže doufám, že takto se ponese v tomto duchu celý dnešní den," řekl prezident po pietním aktu médiím.

Dopoledne se na Hradčanském náměstí zúčastnil coby vrchní velitel ozbrojených sil přísahy téměř pěti set nových vojáků. Jmenoval také nové generály a přijal členy diplomatického sboru.

Diplomatům Klaus řekl, že stát má sice své problémy, ale "co nás v těchto dnech nejvíc trápí, je vývoj v našem sousedství, na evropském kontinentu". Dluhová krize eurozóny je podle něj jen špičkou ledovce. Uvedl, že snaha pomoci zadluženým zemím zvyšováním jejich zadluženosti není řešením. Stejně jako podle něj není řešením "pokračovat týmž směrem, k další centralizaci rozhodování na úrovni EU".

28. října 1918

Československo vzniklo v roce 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska poraženého v první světové válce. Zaniklo 31. prosince 1992 rozdělením na Českou a Slovenskou republiku.

Hlavními představiteli projektu nového československého státu v zahraničí byli vedle prezidenta Masaryka také jeho pozdější nástupce Edvard Beneš, Slovák Milan Rastislav Štefánik, který při návratu do vlasti zahynul při leteckém neštěstí nedaleko Bratislavy, a první československý premiér Karel Kramář.

Politiky, jejichž dílem bylo vyhlášení Československa, byli vedoucí představitelé Národního výboru Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, František Soukup a zástupce Slováků Vavro Šrobár.

Prezident se také znovu vyjádřil k problematice jaderné energie, kdy podle něj nedávná katastrofa japonské elektrárny nezpochybňuje skutečnost, že "jaderná energie zůstává stabilním a nenahraditelným zdrojem energie".

Odpoledne Klaus položil věnec k Masarykově soše na Hradčanském náměstí. V podání pěveckého sboru tam zazněly Masarykovy oblíbené písně Teče voda teče a Ach, synku, synku. Pietnímu aktu přihlížely stovky Pražanů a turistů.

Do ulic míří extremisté, euroskeptici i monarchisté

U příležitosti 93. výročí vzniku Československa se konají i různé koncerty a mítinky, den otevřených dveří zpřístupní veřejnosti Sněmovnu a Senát.

Večer bude prezident tradičně udělovat ve Vladislavském sále Pražského hradu vyznamenání. Ocenit by mohl například řádovou sestru Annu Magdalenu Schwarzovou, překladatele Martina Hilského nebo veterány východní fronty druhé světové války, generála Mikuláše Končického a plukovníka Václava Djačuka. Oba potvrdili České televizi, že dostali pozvánku na slavnostní večer.

Kromě oficiálních akcí oznámily v Praze mítinky euroskeptická Strana svobodných občanů a Koruna Česká (Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), která prosazuje návrat ke království. Hnutí Nespokojení občané, které protestuje proti vládním reformám, ohlásilo mítink spojený s petiční akcí.

O slovo se přihlásili i extremisté. Na zakázaném shromáždění v Havířově-Šumbarku se sešlo několik desítek lidí. Mítink svolali představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti a jako důvod udali, že chtějí s místními obyvateli promluvit o stěhování takzvaně nepřizpůsobivých obyvatel do města (o průběhu akce čtěte zde).

Autoři: , , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.