"Považuji za velmi racionální to, že je silný zájem a jasné nakročení k budování dalších dvou bloků," uvedl Klaus. Temelín je podle něj na tuzemském energetickém trhu důležitým prvkem. "Všichni si musí uvědomit, že tady vzniká pětina veškeré energie. Přesto jsou lidé, kteří si toho nedokáží vážit," řekl prezident.
Klaus při své návštěvě pěl na ČEZ a elektrárnu samou chválu. Boj proti jaderné energetice je podle něj nesmyslný a právě v ní je podle známého příznivce štěpení jádra budoucnost. "Je jen třeba, aby se stavba povedla v době, která k tomu bude určená a náklady se nepohybovaly někde jinde, než kde mají být. To je úkol ČEZ toto ohlídat," prohlásil.
Nahrál tak na smeč ministrovi průmyslu a obchodu Martinovi Kubovi z ODS. Právě nyní dostala Česká republika nabídky tří firem - česko-ruského konsorcia firem Škoda JS, Gidropress a ruského Atomstrojexportu, francouzské Arevy a amerického Westinghouse.
Klaus nechtěl říct, který z projektů se mu zdá pro Česko nejvýhodnější. "Nebudu to komentovat. Nemohl jsem přece nahlížet do dokumentace, na které pracuje 200 odborníků za nejpřísnějších opatření," uvedl.
Kuba věří, že už v roce 2016 stavba začne a v roce 2023 či o rok později dodá elektřinu do sítě. "Určitě se stavba může protáhnout i třeba prodražit, ale prozatím i podle odezvy všech tří zájemců vše vypadá, že projektová dokumentace byla zpracována velmi dobře," řekl ministr.
Ředitel temelínské elektrárny Miloš Štěpanovský zase prohlásil, že je naprosto jedno, která ze tří variant nakonec bude vybrána a jaký "systém" bude do dvou nových bloků namontován. Tedy zda ruský, francouzský nebo americký. "Nebude potřeba zaručovat žádnou kompatibilitu, protože to není dostavba elektrárny, ale budování naprosto nové a zcela samostatné elektrárny," doplnil Štěpanovský.
Stavba má začít za čtyři roky
Český stát se chce do stavby dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín pustit už za čtyři roky. Tvrdí, že lidé nemusí mít vůbec žádné obavy z bezpečnosti elektrárny, protože nepůjde o rozšíření současné, ale o zcela novou a samostatnou elektrárnu.
Podle odborníků je proto jedno, který ze tří zájemců o obří státní zakázku za odhadem tři sta miliard korun ji získá, protože s původní ruskou technologií nebude nijak propojena.
Zatímco původní dva bloky Temelína, které začaly vyrábět elektřinu na konci roku 2000, stály necelých sto miliard korun, další dva budou dvakrát až třikrát dražší.
Současné dva bloky vyrobí ročně patnáct miliard kilowatthodin elektřiny, pro lepší představu pětinu roční spotřeby energie v celé zemi. Ředitelka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová věří, že ani další dva nové bloky, které Česko chystá stavět, nebudou strašit lidi tak, aby proti nim masivně protestovali.
"Vše je vyvážené tak, aby byla mezi ekonomickou a bezpečnostní stránkou rovnováha. Kdyby bezpečnost nebyla zaručena, tak projekt nedostane licenci, to je jednoduché," prohlásila Drábová.
Bezpečnosti elektrárny ale nevěří zejména rakouští ekologičtí aktivisté. Těm vadí zejména to, že neznají typy dvou nových reaktorů a obávají se tak jaderné havárie. "Největším problém vidím v tom, že Česká republika dva nové bloky nepotřebuje, protože už nynější produkce se také exportuje do zahraničí," prohlásil Manfred Doppler z rakouské organizace Antiatom Comitee.
