Klaus podepsal Havlovu rentu

  • 212
Prezident Václav Klaus podepsal zákon o rentě pro bývalé hlavy státu. Doživotně budou pobírat sto tisíc měsíčně. Polovina částky je rentou, zbytek je na provoz a pronájem kanceláře. Zákon se zatím týká jen Václava Havla.

HLASUJTE V ANKETĚ iDNES:
Je renta sto tisíc pro bývalé prezidenty vysoká, nízká, nebo přiměřená?

Senátoři zákon schválili v lednu. Ani oni tak nakonec nezměnili způsob výpočtu renty podle platu poslance, poznamenala tehdy ČTK.

Poslanci schválili prezidentskou rentu loni v listopadu. Někteří z nich navrhovali víc, proti rentě byli komunisté.

Zákon podpořilo 112 ze 184 přítomných poslanců. Proti bylo 43 z nich, kromě komunistů po jednom poslanci ČSSD a KDU-ČSL a pět poslanců ODS včetně Vlastimila Tlustého. Někteří zákonodárci byli pro, přestože se jim částka zdá buď přemrštěná, nebo naopak nízká.

"Kulturně společenskou, politickou agendu bývalého prezidenta nelze zvládnout v jedné místnosti s jednou asistentkou," namítala už po druhém čtení poslankyně US-DEU Taťána Fischerová.

Fischerová neuspěla s návrhem, aby exprezident pobíral 1,9 násobek platu poslance a k tomu paušální náhrady ve výši 2,8 násobku. Při nynějším příjmu zákonodárců by tak bral bezmála 220 tisíc korun.

Havlovy náklady dosahují až 150 tisíc
Havel je dnes řadovým důchodcem a pobírá 22 tisíc korun měsíčně. Od státu dostal ještě odchodné ve výši 850 tisíc korun. Na svoji kancelář a zaměstnance si však přispívá sám, a to přesto, že dál pracuje ve prospěch státu.

Jeho měsíční náklady dosahují až 150 tisíc korun za jeden měsíc. Pokud vyrazí pracovně do zahraničí, stojí ho to dalších sto tisíc. Hradí je z darů nadací a anonymních sponzorů. Stát Václavu Havlovi zatím poskytl jen ochranku a vůz s řidičem.

"Určitá pomoc to jistě je, i když náklady na provoz kanceláře má pan Havel vyšší. Ale své aktivity by nezměnil, ani kdyby sněmovna tento zákon neschválila," prohlásil už dříve Havlův tajemník Jakub Hladík.

Sám Havel řekl před časem MF DNES, že mu nevadí, když nedostává od státu rentu: "V tom není problém. Moji kancelář platí všelijací sponzoři, není to pro mě problém financí."

Spory byly o délku vyplácení
Spor se vedl i o délku vyplácení podpory. Sociální demokrat Antonín Seďa například navrhoval, aby bývalá hlava státu dostávala podporu tolik let, kolik jich dotyčný odsloužil. Havel byl na Hradě téměř třináct let.

Sněmovna v únoru podobný zákon zamítla. Ten počítal s rentou bezmála 120 tisíc, ale i s policejní ochrankou. Komunisté byli i proti nové, skromnější verzi.

"Když se všem občanům peníze berou, nevidím důvod, proč by se tady mělo přidávat," stěžoval si například šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Zeman rentu nedostane
Sociální demokrat Jiří Václavek neúspěšně prosazoval rentu i pro bývalé premiéry. Díky němu by mohl Miloš Zeman pobírat 55 800 korun měsíčně.

Václavka, který v ČSSD patří k velkým příznivcům Miloše Zemana, nakonec podpořili jen sociální demokraté, což svědčí o tom, že šlo především o zákon pro Zemana.

Sám Václavek to však nechtěl přiznat. "Každý premiér je mnohdy vystaven většímu tlaku než prezident, ale důchod má přitom nižší," řekl.

Proti takovému příspěvku byli spolu s opozicí i vládní lidovci a unionisté. Ale ani současný premiér Vladimír Špidla nechtěl Zemanovi přilepšit k důchodu. Spolu s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a dalšími pěti sociálními demokraty hlasoval proti.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video