"Pan generální ředitel mě oslovil s myšlenkou, že by to bylo důstojné zakončení volebního období," vysvětluje ředitel zpravodajství ČT Zbyněk Honys. Česká televize se účasti stranických špiček v pořadu Naostro v době kampaně záměrně vyhýbala a během ní nebyl do nedělní večerní diskuse pozván žádný z lídrů.
Ředitel Balvín, který se ke svému nápadu příliš nehlásí a označuje ho za "nějak spontánně vzniklý" nevidí na nedělní sestavě nic neobvyklého: "Proč by tam nemohli být?" říká Balvín. "Nejdou tam za své strany, ale jdou tam jako ústavní činitelé, jejichž mandát teď končí." Také ředitel Honys slibuje, že v neděli večer půjde o přísně nadstranickou diskusi: "Dal jsem autorům jasný pokyn, že nesmí jít o předvolební klání," říká Honys.
Jenže jak vyplývá ze slov Klausova poradce Ladislava Jakla, není pravděpodobné, že by oba hosté dokázali tak jednoduše zapomenout na svou stranickou příslušnost a názory: "Podle mailu, který jsme obdrželi od produkce, myslím, že by diskuse měla mít bilanční charakter," říká Jakl.
"Má jít o takové vyrovnání vzájemných účtů. Nemám mail právě po ruce, ale pamatuji si, že by se mělo mluvit o notorických kauzách, jako je například IPB." Dva roky starý pár Investiční a Poštovní banky a její následný rychlý prodej do rukou ČSOB přitom patřil mezi nejkonfliktnější momenty během čtyř let trvání opoziční smlouvy. Premiér Zeman tehdejší krok vlády tvrdě obhajoval, Václav Klaus a jeho ODS naopak tvrdila, že šlo o "krádež za bílého dne".
Není proto pravděpodobné, že by debata na toto téma mohla vyznít nekonfliktně, jako pouhá debata vysokých ústavních činitelů. Předseda Rady České televize Jan Mrzena v to přesto doufá a proti obsazení nedělního Naostro nic nemá: "Pan premiér končí a odchází z politiky, má proto co bilancovat," říká Mrzena. "A pan předseda Klaus zase stojí v čele sněmovny, která je vládě protiváhou. Myslím, že tím není nikdo znevýhodněn."
Také Mrzena ovšem varuje: Kdyby se snad debata zvrhla v předvolební agitku, Rada ČT by "vyjádřila nespokojenost". Celou podobou kampaně na veřejnoprávní obrazovce se bude Rada ČT podle svého předsedy zabývat s odstupem času.
Také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude koncem roku ve své pravidelné výroční zprávě hodnotit, jestli se v kampani chovaly férově i komerční televize. Účast v nedělních televizních debatách mají politici velmi rádi, zvlášť v době kampaně: podaří se jim tak najednou oslovit velké množství potenciálních voličů.
(Před dvěma lety při senátní kampani se třeba v poslední předvolební Sedmičce na Nově utkali šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf a místopředseda Rady pro vysílání Petr Štěpánek z ODS, oba kandidující v Chrudimi.)
Jaká jsou čísla od poslední březnové neděle, tedy neoficiálního startu intenzivní kampaně? Televize Nova ve své Sedmičce, uváděné Janou Bobošíkovou, zjevně preferuje opozičněsmluvní strany. Počítáme-li i nadcházející nedělní střet Špidla - Klaus, dala Nova o nedělích šanci osmi sociálním demokratům (a jejich nestranickému ministru spravedlnosti Burešovi navrch), sedmi členům ODS, čtyřem komunistům a dvěma reprezentantům Koalice. Klaus a komunistický poslanec Miloslav Ransdorf si svou účast dokonce zopakovali.
Prima byla při dramaturgii své Nedělní partie přece jen méně vyhraněná: pozvala šest politiků Koalice, pět sociálních demokratů, pět členů ODS, dva komunisty, a dokonce dva zástupce malých stran ČSNS a ODA.
Zvláštní přízni Primy se těšila místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková a předseda lidovců Cyril Svoboda, kteří oba od konce března debatovali v nedělní poledne na Primě dvakrát.
