Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fanatici, sepsul Klaus „oteplovače“. A dočkal se uznání od klimatologa

  19:19aktualizováno  19:19
Ostrá pondělní kritika "doktríny globálního oteplování" byla možná poslední, kterou Václav Klaus přednesl v úřadu prezidenta. Dočkal se pochopení od klimatologa Radima Tolasze z ČHMÚ. Pokud by se v roce 2013 prezidentem stal Miloš Zeman, protioteplovací rétorika by z Hradu téměř jistě zněla dál.

Václav Klaus | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Prezident Václav Klaus se počátkem týdne na Sicílii účastnil vědecké konference nazvané Úloha vědy a planetární hrozby. V úvodním projevu si to ostře vyříkal se všemi, podle nichž člověk emisemi oxidu uhličitého výrazně přispívá k oteplování planety.

Klausův projev

Projev prezidenta si přečtěte na jeho webu (k dispozici anglicky)

"Nevidím žádnou planetární hrozbu s výjimkou potenciálních důsledků lidských selhání - fanatismu, falešné pýchy, nedostatku skromnosti. Není to globální oteplování způsobené lidskou činností, co nás ohrožuje, problémem je doktrína globálního oteplování a její důsledky," uvedl český prezident.

"Chce-li někdo omezovat emise CO2, musí buď čekat revoluci v efektivitě ekonomiky, která určuje množství emisí, nebo začít řídit světový hospodářský úpadek. Revoluce v efektivitě ekonomiky nepřijde, zastánci doktríny oteplování by tak měli lidem vysvětlit, že pro dosažení jejich cílů je úpadek nevyhnutelný," pokračoval Klaus.

Klimatolog má pro Klause pochopení

"Ne, že bych souhlasil se vším, ale už hodně let vyzývám ekonomy, aby začali na změnu klimatu nahlížet ekonomicky," říká nad Klausovým projevem meteorolog Radim Tolasz, šéf oddělení klimatické změny ČHMÚ.

Za příklad dal ekonoma Nicholase Sterna, který v roce 2006 uvedl, že nicnedělání tváří v tvář změně klimatu by vyšlo světovou ekonomiku dráž než rozumná akce.

"Zatím je změna klimatu prezentována jako neštěstí pro současnost i budoucnost lidstva a je proti ní prosazován nějaký imaginární boj namísto toho, abychom se zamýšleli, co si můžeme dovolit a co ne. A tady má pan profesor velkou pravdu - toto se mu nelíbí a toto kritizuje. Nikoliv klimatologii jako takovou, nikoliv změnu klimatu jako takovou," říká Tolasz, který se podle svých slov s Klausovou pozicí začíná čím dál víc ztotožňovat.

Prezident a vystudovaný ekonom projev zakončil tezí, že ekonomické ztráty způsobené očekávatelným oteplováním by byly velmi malé, zatímco ztráta způsobená "zcela zbytečným bojem proti oteplování" by byla daleko vyšší.

"Přesvědčil jsem nezanedbatelnou část vědců"

"Nemyslím, že jsem o tom přesvědčil úplně všechny účastníky konference, ale nezanedbatelnou část z nich určitě ano," zhodnotil se poté prezident.

Klaus ve svém projevu citoval hlavní myšlenky ze svých předešlých vystoupení. Části projevů z Cambridge (květen 2011, text zde), Sydney (září 2011, text zde) a Chicaga (květen 2012, text zde) tvořily více než tři čtvrtiny délky jeho proslovu na Sicílii.

Je možné, že to byl jeho poslední podobný projev ve funkci hlavy státu. V posledních letech se klimatu jako ústřednímu tématu svých projevů věnuje přibližně dvakrát do roka a funkční období mu skončí počátkem roku 2013.

Se Zemanem na Hradě by si zelení nepolepšili

Z uchazečů o post prezidenta má na klima názor velmi blízký tomu Klausovu expremiér Miloš Zeman. Před časem se nechal slyšet, že hrozba globálního oteplování je hysterie vyvolaná ekologickými lobbisty.

"Globální oteplování je v lidské historii po tisící prvé. Globální oteplování je v historii planety po miliónté prvé. Stejně tak je zde po tisící prvé a miliónté prvé globální ochlazování. Pokládám teorii globálního oteplování za tvrzení, které je založeno na lidské pýše, tedy tvrzení, že lidstvo svojí emisí skleníkových plynů může způsobit dramatické kolísání teplot na Zemi," řekl Zeman v roce 2010 agentuře Mediafax.

Podobný názor mají další uchazeči o Hrad a Klausovi věrní Ladislav Jakl či Jana Bobošíková, ale ti k velkým favoritům nepatří. Bobošíková v průzkumech dosud nepřekročila hranici osmi procent, Jakl má ještě méně.

Jan Fischer, kterého průzkumy favorizují nejvíce, jasnou odpověď nedal. "Primárně jde o otázku odbornou, nikoliv ideologickou, proto by na ni měli jasně odpovědět vědci. Vyvážená strategie trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí by ale měla být nedílnou součástí politiky každého rozumného státu," sdělil iDNES.cz.

Opačný postoj než Klaus zastává senátor a kandidát na Hrad za ČSSD Jiří Dienstbier. "Z hlediska předběžné opatrnosti není dobré brát informace o globálním oteplování a podíl lidstva na tomto fenoménu na lehkou váhu. Je trochu škoda, že pro našeho prezidenta je to na mezinárodní scéně jeho téměř hlavní téma. Je třeba se chovat tak, abychom naši planetu neohrožovali," uvedl.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí v Praze (28. října 1918)
Narozeniny za stovky milionů. Česko příští rok oslaví kulaté výročí

Prezidentský vlak, návrat Slovanské epopeje na výsluní, oslavy v ulicích a nesčetně výstav plných dříve neviděných exponátů. Česko příští rok oslaví hned tři...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš  odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké...
Politici už odvolili. Člen komise v Pardubicích se musel převléci

Češi po čtyřech letech vybírají poslance. V první den voleb dorazily více než dvě pětiny voličů. Hlasovací lístek odevzdali i předsedové politických stran....  celý článek

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.