"Se změnou důchodového systému, jak ji přinášejí tyto zákony, nesouhlasím. Činím tak ze zcela jiných důvodů než opozice, která svou parlamentní obstrukcí přehlušila jakoukoli věcnou rozpravu. Své argumenty jsem zveřejnil na jaře v sérii článků v médiích," píše Klaus v dopise šéfce Sněmovny Miroslavě Němcové.
"Protože nechci vyvolat další kolo vleklých obstrukcí, zákon Poslanecké sněmovně nevrátím, ale k návrhu svůj podpis nepřipojím," dodává.
Na tom, že zákon vejde v platnost, se rozhodnutím prezidenta nepodepsat nic nemění. Nicméně podle expertů podobnými kroky prezidenti podrývají význam podpisů pod právními normami.
Nepodepsal registrované partnerství ani zásluhy Beneše
Klaus stejný postup zvolil už v červenci v případě takzvané malé důchodové reformy, a pobouřil tak především sociální demokracii. Také tehdy odmítl k reformě připojit svůj podpis, protože se zákonem nesouhlasí. Zároveň ale odmítl využít prezidentského veta, a zákon se proto nevrátil poslancům.
Podle opozice zvolil přístup chytré horákyně a porušil ústavní principy, které říkají, že hlava státu má právo vrátit přijatý zákon do 15 dnů ode dne, kdy jí byl postoupen. Zároveň stanovují, že přijaté zákony podepisuje předseda Sněmovny, premiér a právě prezident.
Další zákon, na němž chybí autogram Václava Klause, je norma o zásluhách Edvarda Beneše z roku 2004. Stejnou formu nesouhlasu použil i v dubnu 2005, kdy nepodepsal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Označil jej za neekonomický i neekologický.
Před třemi lety zůstal bez jeho parafy zákon, který upravoval podmínky pro uzavření sňatku či registrovaného partnerství. Letos v březnu postup zopakoval u změny zákona o České národní bance.
Těžce vybojované reformy
Důchodové změny koalice prosadila ve Sněmovně začátkem listopadu po několika dnech obstrukcí, kterými se ČSSD snažila blokovat veškeré vládní reformy. Právě reformu, jejíž součástí je zavedení druhého pilíře penzijního systému, sociální demokraté odmítali nejhlasitěji. ČSSD zvažuje, že důchodovou reformu kvůli obsahu i proceduře schválení napadne u Ústavního soudu.
Druhý pilíř má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí. Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidali ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Systém má začít fungovat od roku 2013.
