Přiznání mají podle zákona o střetu zájmů posílat zákonodárci, členové vlády a šéfové ústředních státních orgánů do konce června za předcházející kalendářní rok.
Senátní mandátový a imunitní výbor dostal letos do konce září takováto oznámení od 161 z 200 poslanců. Obdobný sněmovní výbor, který eviduje oznámení senátorů, obeslalo 66 z 81 členů horní komory.
Zákon ale nestanoví žádné sankce za porušení této povinnosti.
Klausův plat: za rok 2002 téměř milion
Klaus, který byl do poloviny roku 2002 předsedou sněmovny a poté řadovým poslancem, si za své funkce vydělal přes 946 tisíc korun před zdaněním.
Dohromady si tedy přišel bezmála na 1,5 milionu. Ve svém přiznání ale prezident neuvedl, zda a jaké částky si například za přednášky přivydělal loni v cizině. V předcházejících letech mu přitom přednášení a knihy vynesly milionové sumy.
V roce 2001 to byly skoro tři miliony korun, o rok dříve téměř 1,2 milionu korun a v roce 1999 přes 1,5 milionu korun hrubého.
Hrad: Čekali jsme na právní výklad
Prezidentovi trvalo poměrně dlouho, než přiznání poslal. Jeho mluvčí Petr Hájek počátkem prázdnin uváděl, že Klaus své přiznání zrovna dokončuje.
O měsíc později řekl, že chce nejdříve zjistit, zda má bývalý poslanec a současný prezident vůbec povinnost oznámení o vedlejších příjmech podávat.
Zákon o střetu zájmů tuto povinnost ukládá zákonodárcům, členům vlády a šéfům ústředních státních orgánů, ne hlavě státu.
Opozdili se i další
Kromě prezidenta se s přiznáním o vedlejších příjmech opozdili také ministr zahraničí Cyril Svoboda a poslanec Ivo Vykydal (oba KDU-ČSL).
Šéf lidovců oznámil, že žádné vedlejší příjmy, vyšší než měsíční poslanecký plat, loni neměl. Svoboda spíš podobně jako premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v oznámeních uvádí výčty darů, které v souvislosti s vládní funkcí dostal.
Vykydal si k poslaneckému platu přivydělal 115 tisíc korun jako místostarosta Šumperka, radní Olomouckého kraje, člen dozorčí rady firmy Vodohospodářská zařízení Šumperk a jako externí učitel na šumperské Střední odborné škole památkové péče.
