Velitelské shromáždění. Ilustrační snímek

Velitelské shromáždění. Ilustrační snímek | foto: Vít Šimánek, ČTK

Klaus: Velké mise končí, armádu ale potřebujeme i v pacifistické EU

  • 7
Situací v české armádě a výhledem na příští rok se zabývají armádní špičky na každoročním velitelském shromáždění v Praze. Naposledy se v roli nejvyššího velitele ozbrojených sil účastní jednání prezident Václav Klaus. Ve svém projevu řekl, že doba větších misí končí, i tak ale armádu budeme potřebovat.

Prezident Klaus pravidelné velitelské shromáždění zahájil s tím, že česká armáda "musí přesunout těžiště své práce ze zahraničních misí do výcviku a její ambice musí být postaveny na realistických základech". Čeští vojáci se totiž už stáhli z Kosova a schválen je též harmonogram opouštění Afghánistánu (více o tom zde).

Už v minulosti Klaus kritizoval nejen klesající výdaje na obranu, ale apeloval také na to, aby se armáda nestala pouze expedičním sborem pro zahraniční mise a věnovala se více obraně vlastního teritoria.

Prezident Klaus ke generálům

Celý projev Václava Klause na velitelském shromáždění

NATO si podle prezidenta po Afghánistánu musí udělat inventuru a zhodnotit, jak využít získané zkušenosti. Přesun ze zahraničních misí do výcviku by se měl podle Klause odehrát i na úrovni celé NATO.

Vojenští velitelé z celé země se zabývají situací v armádě s ohledem na příští rok, priority pro nejbližší období představil ministr obrany Alexandr Vondra. Jednou z klíčových změn je redukce organizační struktury, na kterou ozbrojené síly přecházejí od roku 2013.

Zjednodušení velení a řízení bylo podle Klause už dlouho více než potřebné, musí s ním ale přijít i snížení počtu lidí v civilních řídicích strukturách a snížení počtu generálů i vyšších důstojníků. "Při jmenování generálů 28. října letošního roku jsem si spočetl, že jsem za 10 let jmenoval neuvěřitelné číslo 98 generálů armády. Když odečteme povyšování, bylo to více než 60 nových jmenování. Je to moc, nebo málo?" prohlásil Klaus. 

V rámci úsporných opatření má být například zrušeno velitelství společných sil v Olomouci a také velitelská struktura zeštíhlí. Armádu tak čeká propouštění. V roce 2014 by mělo odejít na1 500 lidí - až tisíc civilních zaměstnanců a 400 až 500 vojáků. Většinu z propuštěných vojáků by měli tvořit důstojníci (podrobnosti najdete zde). Vojsko také zruší neobsazená tabulková místa.

Vondra: Zaměříme se na vlastní obranu

Ministr Vondra připomněl, že v posledních dvaceti letech se pro vojáky nasazování v zahraničí, především v Iráku, Afghánistán nebo na Balkáně stalo nezbytnou součástí života. Nyní ale neexistuje předpoklad, by se po stažení z Afghánistánu objevila nějaká obdobná velká mise. "Co je smyslem existence jakýchkoli ozbrojených sil? Obrana státu a jeho zájmů," řekl Vondra.

Upozornil přitom na připravované největší vojenské manévry NATO, které se příští rok uskuteční v Polsku a mají prověřit schopnosti spojenců při aktivaci takzvaného článku pět Washingtonské smlouvy, tedy napadení jedné z členských zemí. Česká armáda se podle Vondry do cvičení také zapojí.

Náčelník štábu Petr Pavel

"S pomocí vás všech udělám vše pro to, aby se armáda i za těchto limitujících podmínek nestala svojí vlastní karikaturou, ale aby zůstala schopnou složkou, která bude respektovaná jak partnery v NATO, tak svým vlastním obyvatelstvem. To na ni dnes, podle mého názoru, může být právem hrdé."

"Dále počítáme s tím, že ozbrojené síly budou v případě nutnosti podporovat zájmy České republiky v zahraničí, ale nesmí se tak dít v žádném případě bezhlavě," dodal Vondra s tím, že armáda musí být do budoucna dobře připravena na "operace v hybridním prostředí, kde se snoubí konvenční přístupy s těmi nekonvenčními a velkou roli sehrává informační nadvláda a kontrola kybernetického prostoru".

Česká republika armádu potřebuje

Ambice ozbrojených sil by podle Klause měly být postaveny na reálných základech a měly by se soustředit na schopnosti, v nichž má armáda dobré výsledky. Organizační změny v armádě by podle něj měly vést k posílení bojových jednotek.

Ministerstvo obrany a armáda čelí rozpočtovým škrtům a výdaje na obranu jen lehce přesahují jedno procento HDP. Severoatlantická aliance na Českou republiku apeluje, aby vynakládala na svou obranu z rozpočtu alespoň 2 procenta.

"Je nutné, aby ministerstvo obrany, velení armády i armáda jako taková svými rozhodnutími a svým jednáním přesvědčily politiky i občany, že naše země - nacházející se v na první pohled poklidné střední Evropě a v pacifistické Evropské unii, která za to dokonce dostává Nobelovu cenu za mír - armádu potřebuje," konstatoval Klaus.

Tento pocit totiž podle jeho slov občané automaticky nemají, i když průzkumy veřejného mínění ukazují, že armáda je pro obyvatele dlouhodobě nejdůvěryhodnější institucí.

, natoaktual.cz

Video