Předcházela tomu přestřelka mezi oběma silnými modrými muži. Navzájem se obviňovali z toho, kdo více zpackal lobbování pro Václava Klause. Smír je sice jen nakrátko a naoko, ale může být symbolický a věštit větší šanci pro Václava Klause, aby se už dnes či zítra mohl přestat bát o křeslo, které mu přirostlo – nu, řekněme k srdci.
Vášně a nervozita kolem volby vyjadřují to, oč v ní jde. Nikoliv o majestátní postavu formální hlavy státu. Je to surová řezničina ve vleklé válce stran. Každá z nich se snaží maximalizovat zisk a vybít co nejvíc nepřátelských vojáků. Aby to nebylo tak jednoduché, nestřílí se jen mezi stranickými zákopy. V nich si vyřizují účty frakce. Vrážejí si do zad bajonety a do břicha polní lopatky. Hrad je v této ošklivé potyčce jen zástupnou trofejí. Ve skutečnosti jde o vládu, moc a kontrolu nad financemi.
Jestliže Pavel Bém a Mirek Topolánek dávají najevo, že půjdou spolu, je to pro ODS důvod k nadějím. Proč? Pro Béma je totiž paradoxně nezvolení jeho guru Václava Klause výhodou. Ukázalo by se, co přímo i nepřímo tvrdí pražský primátor už dávno: Topolánek není dostatečně schopný vůdce. Premiér by padl a největší čáku na jeho místo by měl korunní princ. Jenže – jmenoval by ho nový prezident?
Obavy z nejistoty patrně převažují nad nabídnutou šancí. ODS sice nedokázala vyhrát první volbu a její náčelníci se vzájemně obviňují, kdo udělal chybu, ale pořád je v parlamentu jasně největší silou. Možná však nejsou vyloženými politickými amatéry ani Bém, ani Topolánek.
Jiří Paroubek, který pořád sní o odvetě nejen za prohrané volby, ale hlavně za to, že ho Topolánek přetlačil při následném vyjednávání, sehrál totiž solidní partii. Bém s Topolánkem neměli moc dobrých protitahů. Především se ukázalo, že Martinem Bursíkem dotažený Jan Švejnar není žádný klaun, ale schopný a přijatelný kandidát. Navíc se sešly zájmy sociálních demokratů, komunistů, zelených a části lidovců. Každému jde sice o vlastní kůži, ale to hraje do karet Švejnarovi.
Oč jde Paroubkovi? Zničit Topolánka. Oč jde Filipovi? Zvýšit cenu komunistů a dostat se z politického ghetta už i druhou nohou. Oč jde Bursíkovi? Ukázat echtzeleným, kteří ho kritizují za spojení s imperialistickou ODS, že dokázal dostat z Hradu ďábelského antioteplovače. Oč jde Čunkovi a jeho křídlu? Dostat Čunka zpět do vlády a zvýšit tak cenu lidovců.
Ale pozor! Nezapomínejme na půtku uvnitř sociálnědemokratického zákopu: část oranžových chce co nejvíc oslabit Paroubka. Pokud by se Švejnar dostal na Hrad, otřesená pozice předsedy- spasitele by se upevnila a možná už navždy. V případě tajné volby tedy lze počítat s tím, že někdo zradí, jak už je v ČSSD zvykem.
Na rozdíl od ODS, která má stádní pud zažitý, má sociální demokrat rozkoš z toho, že kopne svého přítele do kotníku i na palubě Titaniku. Občanští demokraté mají tedy, pokud zůstanou jednotní, možnost politicky koupit jak lidovce, tak komunisty. "Nadějí" jsou pro ně i zrádci z ČSSD.
Na start druhé volby jde tedy ODS, řečí formule 1, z takzvané pole position. Před soupeři má mírný, ale znatelný náskok, který, pokud bude řídit správně, může proměnit v celkové vítězství. Sázet na ni by však měli jen riskéři. V prostředí, kde se na záchodech zjevují neznámí muži a poštou se posílají kulky a střelný prach, není jisté nic.
