Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus: Lustrace byly za mě u ministrů samozřejmostí. Nerušil bych je

  11:57aktualizováno  11:57
Důležitost lustračního zákona s časem klesá, ale rušit ani porušovat by se neměl, domnívá se exprezident Václav Klaus. Dodal, že on měl při jmenování ministrů ve všech případech v ruce jejich negativní lustrační osvědčení. Lustrační osvědčení chybí šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, o němž komunistická StB vedla svazek.

Václav Klaus připustil, že s plynoucím časem slábne důležitost lustračního zákona. Nemyslí si ale, že by lustrace měly být kvůli tomu rušeny. | foto:  Dan Materna, MAFRA

I čtyřiadvacet let po sametové revoluci hýbou politickou scénou lustrace. Lustrační osvědčení žádá po budoucích ministrech prezident Miloš Zeman, negativní osvědčení považuje u uchazečů o místa ministrů za správné i šéf ČSSD, která zvítězila ve volbách. Svůj názor nyní připojila i bývalá hlava státu.

"Nikdy nebylo nutné po kandidátech na členy vlády toto osvědčení nějak speciálně vyžadovat, protože jeho předložení bylo vždy považováno za automatickou samozřejmost," uvádí Václav Klaus na svém webu v odpovědi na dotaz České pozice o lustracích.

Připustil, že s plynoucím časem slábne důležitost lustračního zákona. "Nemyslím ale, že by lustrace měly být kvůli tomu rušeny a už vůbec ne, že bychom měli tolerovat porušování platného lustračního zákona. Soudím, že stejnou rychlostí, s jakou ustupuje naléhavost lustrací dnes, 24 let po pádu komunismu, ubývá i počet lidí, kterých se toto opatření může týkat. Proto bych zákon nechal nadále v platnosti," míní bývalá hlava státu.

Klaus připouští, že na počátku 90. let nepatřil k největším bojovníkům za lustrační zákon především proto, že měl pochybnosti, zda se tento mechanismus nezaměřuje spíše na "malé ryby", zatímco ty velké v pozadí zůstanou nedotčeny.

Lepší zákon tehdy nikdo nevymyslel

"Zákon ale byl potřebný, protože bylo jasné, že bez nějaké formy ochrany státní správy před strukturami komunistické moci se neobejdeme. Lepší zákon tehdy nikdo nevymyslel. A nevymyslel jej ostatně nikdo ani dodnes. Proto zůstal zákon v platnosti a jeho účinnosti byla několikrát prodloužena," poznamenal Klaus na svém webu.

Lustrační osvědčení bude chtít pro jmenování nových ministrů i současný prezident Miloš Zeman. Ministrem prý nejmenuje nikoho, kdo lustrační osvědčení nebude mít.

To by mohl být potenciálně problém pro Andreje Babiše, o němž komunistická Státní bezpečnost (StB) vedla svazek jako o spolupracovníkovi s krycím jménem Bureš. Politik, jehož hnutí by spolu s ČSSD a KDU-ČSL mohlo usednout v příštím kabinetu, na Slovensku bojuje o čistotu svého jména, dříve než v lednu však tamní soud nerozhodne.

Sám Babiš, který vědomou spolupráci s StB popírá, v pondělí na mítinku ANO v Brně mluvil o tom, že i vražda je po dvaceti letech promlčena. (Babiš vlastní vydavatelství Mafra, pod které spadá i server iDNES.cz, pozn. red).

Prezident Miloš Zeman v pondělí připustil, že pověří jednáním o vládě šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku. I ten považuje za správné, aby kandidáti do vlády museli předložit negativní lustrační osvědčení. "Je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále," řekl před časem iDNES.cz Sobotka (více zde).

Podle ústavního experta Jana Kysely je však lustrační zákon již přežitý (rozhovor s Kyselou čtěte zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.