Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus kývl na odškodnění Čechů z Podkarpatské Rusi

  16:16aktualizováno  16:16
Prezident Václav Klaus podepsal zákon, který zmírňuje majetkové křivdy Čechů z Podkarpatské Rusi. Přináší jim odškodnění za nemovitý majetek, který museli zanechat na tomto území v období kolem druhé světové války, sdělil prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Zákon začne platit od října.

Rodina na farmě na Podkarpatské Rusi | foto: Profimedia.cz

Prezident přitom nedávno prohlásil, že se nepřiklání k tomu, aby stát v době ekonomické krize odškodňoval lidi za historické křivdy. "Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin působil našim předkům," uvedl Klaus.

Sněmovna počátkem června uvedený zákon schválila ve verzi, kterou jí vrátil Senát. Senátoři navrhli mimo jiné zúžit okruh žadatelů jen na poškozené, případně jejich manžele a jejich děti.

Žadatelé, kterých by mohlo být kolem čtyř set, mají podle zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle příslušných vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka činí dva miliony korun za jeden majetek. Žádosti bude možné předkládat do konce roku 2012, s vyplácením se má začít od ledna příštího roku.

Mapa meziválečného Československa

Zákon se týká lidí, kteří museli někdejší Podkarpatskou Rus, součást prvorepublikového Československa, opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Majetek sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území Sovětskému svazu 29. června 1945 jej ale nestihli převzít.

Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. K Sovětskému svazu byla připojena na základě smlouvy mezi Československem a SSSR. Nyní je součástí Ukrajiny.

PODKARPATSKÁ UKRAJINA

Území Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii.

Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.

Obyvatelé města JasiňaPravoslavný kostel v UžhoroděVoraři na Tise

V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali.

Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.

Zakarpatská UkrajinaZakarpatská UkrajinaZakarpatská Ukrajina

Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.