Prezident přitom nedávno prohlásil, že se nepřiklání k tomu, aby stát v době ekonomické krize odškodňoval lidi za historické křivdy. "Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin působil našim předkům," uvedl Klaus.
Sněmovna počátkem června uvedený zákon schválila ve verzi, kterou jí vrátil Senát. Senátoři navrhli mimo jiné zúžit okruh žadatelů jen na poškozené, případně jejich manžele a jejich děti.
Žadatelé, kterých by mohlo být kolem čtyř set, mají podle zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle příslušných vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka činí dva miliony korun za jeden majetek. Žádosti bude možné předkládat do konce roku 2012, s vyplácením se má začít od ledna příštího roku.
Zákon se týká lidí, kteří museli někdejší Podkarpatskou Rus, součást prvorepublikového Československa, opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Majetek sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území Sovětskému svazu 29. června 1945 jej ale nestihli převzít.
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. K Sovětskému svazu byla připojena na základě smlouvy mezi Československem a SSSR. Nyní je součástí Ukrajiny.
PODKARPATSKÁ UKRAJINAÚzemí Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii. Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.    V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali. Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.    Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky. |
