Klaus se pozastavil nad rychlými změnami právního řádu. Zákonů je podle něj daleko více, než je žádoucí. Z toho plyne nepředstavitelně velký rozsah povinností, nepřehlednost, víceznačnost a leckdy vzájemná nekonzistence.
"Určitě bychom měli usilovat o redukci dnešního rozsahu zákonů," řekl.
Prezident hned v úvodu čtvrthodinového projevu poznamenal, že nebude hodnotit práci Senátu. Připomněl, že ze 129 zákonů vetoval pouze sedm, což považuje za "rozumné skóre prezidenta aktivního, ale ne aktivistického".
Jen jednou větou se zmínil o schvalování jeho kandidátů na ústavní soudce. "Posílal jsem vám návrhy na ústavní soudce a jsem rád, že jste některé z nich schválili." Většinu času ale věnoval stavu českých zákonů.
Odmítl názor, že by za jejich stav mohla politika z počátku 90. let, nebo dokonce že by bylo možné připravit zákony ještě před změnou režimu. Právní řád vzniká často bolestným procesem a učením se z vlastních chyb, prohlásil Klaus.
Část senátorů ocenila projev potleskem. Prezident oslovil i některé své kritiky. Martinu Mejstříkovi se například velmi líbilo, že zdůraznil důležitost horní komory v českém ústavním systému.
Robert Kolář pochopil projev jako výzvu k Senátu, aby se více zamýšlel nad tím, které zákony bude pouštět do další fáze legislativního procesu. Podle Josefa Zielence má ale Česká republika systém práva srovnatelný s kteroukoliv evropskou zemí.
Klausovo vystoupení podle senátorů vyznělo velmi smířlivě. "Myslím si, že nás prezident přišel obměkčit," řekl Václav Jehlička. "Od Klause to bylo vyloženě taktické vystoupení," souhlasil Jan Ruml.
Někteří připomněli, že v Senátu právě leží jméno dalšího kandidáta do Ústavního soudu. "Václav Klaus se může snažit jak chce, ale tento návrh mu s největší pravděpodobností neprojde," prohlásil senátor, který chtěl zůstat v anonymitě.
Po projevu si prezident krátce připil se senátory vínem a po čtvrt hodině odešel na pracovní oběd s vedením Senátu.
