"V případě Václava Klause došlo k tomu, co jsem avizoval během kandidatury, že bude mít černobílé vidění světa s dosti extrémními názory. To není pro naši zemi blahodárné, jsme často vnímáni jako černá ovce Evropy, která má problém se rozhodnout. Máme prezidenta, který je euroskeptik, pro někoho přímo eurofob," říká Švejnar. Narozdíl od Klause například velebí euro a České republice by doporučoval co nejrychlejší vstup do eurozóny.
Sám sebe vidí Švejnar jako Klausův opak a jako takový pomýšlí na svou případnou kandidaturu na příští hlavu státu v roce 2013 (tentokrát už bez Václava Klause, který potřetí za sebou kandidovat nemůže). "Téma mé kandidatury občas vyvstane při různých diskusích a při běžném hovoru, ale žádné konkrétní úsilí zatím nevyvíjím. Spíš udržuji běžné kontakty s politickými stranami a jednotlivci, třeba nad tématem hospodářské politiky, a tam na to občas zajde hovor," uvedl.
Jeho kandidaturu na prezidenta už podpořil úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, nelze ale vyloučit, že podporu nakonec získá širší. Minule se k němu přidali i zelení či nezávislí senátoři z pravé části politického spektra. Vzhledem k tomu, že se Švejnar podílel i na sestavení volebního programu Věcí veřejných, možná získá "zastání" i u této vládní strany.
Se svým širokým rozkročením je spokojen: "Já jsem si hned po sametové revoluci vytyčil, že budu spolupracovat se všemi demokraticky orientovanými stranami a vládami, radit jim, sdílet s nimi své názory. Takže jsem rád přijal i nabídku Petra Nečase na členství v Národní ekonomické radě vlády."
V rozhovoru pro MF DNES se ovšem Jan Švejnar vyslovuje proti způsobu, jakým chce Nečasova vláda vyřešit důchodovou reformu, respektive proti souvisejícímu zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH).
V této věci paradoxně dává za pravdu prezidentu Václavu Klausovi. Stejně jako dnešnímu prezidentovi i jemu vadí způsob, jak vláda (ne)vysvětluje důležitost reformy penzí. "To je zcela výjimečně věc, v níž se s Václavem Klausem shodnu."
