Polský prezident Lech Kaczyński si hrál s Evropou rok a půl jako kočka s myší. Odolal všem tlakům a počkal na výsledek opakovaného referenda v Irsku, jak slíbil. Do té doby považoval Lisabon za mrtvý. Ale v sobotu podepsal.
Posledním samurajem zůstal Václav Klaus.
Ať už jeho bitva o Lisabonskou smlouvu dopadne jakkoli, zcela určitě nespáchá rituální harakiri, i kdyby nakonec prohrál.
O čest v politice už dávno nejde. A o ideálech se hovoří pouze v předvolebních projevech. Pak přijdou na řadu zájmy, moc a vliv. A u někoho i velká osobní ješitnost. Což je právě případ české hlavy státu.
Klausovi zbývá opuštěná, ale ta nejtradičnější samurajská cesta – zemřít v boji. Své ideály o EU si ponechá, ale neprosadí je. Ať podepíše (když se přijmou jeho dvě větičky), či nikoli, slasti vítězství se nedočká.
S řečmi o Klausovi ale v Evropě vymizela diskuse, zda je Lisabonská smlouva dobrá, zda se s ní dá žít nebo zda je skutečně pro budoucnost špatná. A to je ta nejhorší zpráva o posledním samurajovi v boji o Lisabon.