"Dočetl jsem se v médiích, že jistý vysoký funkcionář mi nepodá ruku. Když mi ji nepodáš, tím hůř. Žádné grobiánství ale nemáme zapotřebí," řekl běloruský prezident v parlamentu.
"Když mi Klaus na ustavující schůzce Východního partnerství EU nechce podat ruku, tak mě nemělo české předsednictví Unii na summit zvát," uvedl Lukašenko podle agentury DPA.
"Když chcete, aby Bělorusko bylo zastoupeno, ale bez Lukašenka, řekněte to otevřeně. Není třeba se chovat hulvátsky," dodal.
Pozvání na summit, který se bude konat 7. května v Praze, předal minulý týden v Minsku jménem předsednictví EU český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Podle české diplomacie bylo pozvání konzultováno s ostatními členskými státy Unie a neznělo na konkrétní osobu nebo funkci, ale obecně pro Bělorusko jako stát. Na Minsku mělo být, koho do Prahy vyšle. - čtěte Klaus: Pokud Lukašenko do Prahy přijede, ruku mu nepodám
Tiskové agentury i samo Bělorusko však od počátku píší o pozvání Lukašenka, protože byl předání pozvánky osobně přítomen. "Pozvání bylo předáno v mé přítomnosti. Prezident je přijal. O složení jeho delegace se nyní jedná," uvedl ve středu běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav.
Lukašenkova účast na summitu je stále nejistá
Kvůli kritice své země Lukašenko již dříve naznačil, že i v případě pozvání se summitu nemusí zúčastnit. Naproti tomu běloruský opoziční předák Anatolij Lebeďko se domnívá, že Lukašenko nakonec do Prahy pojede, aby využil "nedostatku jednoty vůči své osobě v rámci EU".
"Když se pouští do těch, kdo mu nechtějí podat ruku, připravuje tím veřejné mínění na možné incidenty. Propaganda ale udělá vše pro to, aby prezentovala návštěvu Prahy jako jeho triumf," dodal.
Nezávislý běloruský analytik Alexandr Klasovski míní, že Lukašenko se ještě nerozhodl, zda do Prahy pojede. "Má na to ale velký zálusk. Bylo by to zadostiučiněním pro jeho politiku, symbolem toho, že EU kapitulovala," řekl. Lukašenko podle něj zvažuje účast jako "zkušební balonek na to, jak bude Západ reagovat".
EU se v poslední době rozhodla k dialogu s touto postsovětskou zemí, jejíž režim je považován za autoritativní. Lukašenka jeho odpůrci označují za "posledního diktátora v Evropě".
Po vystupňování diplomatického tlaku na Minsk ze strany Evropské unie a USA ale režim vloni ustoupil a propustil všechny politické vězně. EU poté zmírnila část sankcí, uvalených už dříve na represivní vládu v Minsku.
Unie očekává, že metoda "cukru" v podobě ekonomické spolupráce jí poskytne více možností tlaku na další demokratizaci režimu než pokračování sankcí. Bělorusko bylo proto zařazeno mezi šest postsovětských zemí, s nimiž chce EU v rámci Východního partnerství spolupracovat; dále to jsou Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán. Na pražském summitu bude program a jeho projekty odstartovány.
