Dva roky po americké invazi do Iráku se experti shodují, že jednou z cest, jak v zemi stabilizovat bezpečnostní situaci, je pomoc při výcviku nově formovaných iráckých ozbrojených sil.
V rozhovoru pro časopis Time český prezident Václav Klaus uvádí jako možný příspěvek Evropy v Iráku "to, o čem rozhodlo NATO: pomáhat budovat bezpečnostní síly".
"Jsem si jist, že nyní každý chápe, že rozpuštění irácké armády a policie před pár lety bylo velkou chybou," prohlásil. Podle ČTK v rozhovoru vylíčil také své nedávné setkání v Jordánsku se skupinou českých instruktorů cvičících irácké policisty.
"Byli naprosto frustrovaní - ne kvalitou těch lidí a jejich schopností se učit. Ale říkali nám, že 80 procent lidí během pár dní zmizí. Využívají toho jako způsobu k získání nějakého platu a pak zmizí," řekl Klaus.
Na dotaz o jeho dříve vyjadřované skepsi s možností zavádět demokracií zvenčí silou, Klaus řekl, že "demokratická transformace je domácím úkolem". "Můžete některé lidi motivovat, ale nemůžete to udělat zvenčí," citovala z rozhovoru ČTK.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) považuje výcvik nových iráckých bezpečnostních sil za podstatnou složku poválečné obnovy Iráku. "Jsem rád, že se na něm Armáda České republiky aktivně a intenzivně podílí," uvedl pro natoaktual.cz.
Vidím nechce zlehčovat problémy při výcviku, jako je dezerce čerstvě vycvičených policistů, je ale podle něj potřeba uvědomit si souvislosti: Bezpečnostní síly byly za Husajnova režimu primárně nástrojem diktátorových represí, což dnešní irácké policii na popularitě nepřidá. "Přidejme k tomu etnické napětí a riziko teroristických útoků a pochopíme, proč zůstat loajálním iráckým policistou není snadné," konstatoval Vidím.
Frustraci českých policejních instruktorů Jordánsku a vojenských policistů v Iráku chápe. "Je myslím nezbytné posuzovat situaci realisticky a smířit se s tím, že ne všechno úsilí věnované výstavbě nových iráckých bezpečnostních sil bude zúročeno."
Jeho kolega z výboru pro obranu a bezpečnost Radim Turek z ČSSD souhlasí s tím, že rozpuštění irácké armády bylo přinejmenším netaktické. "Vítám každou snahu, která by Iráku pomohla dostat se do normálních kolejí, tedy uklidnit každodenní násilnosti. Výcvik policistů přímo v Iráku je jednou z cest," řekl.
Podle politologa Petra Suchého z Mezinárodního politologického ústavu, nebyla otázka nastolení demokratického systému v Iráku pro Američany prvotním zájmem. "Především si chtěli udělat jasno, zda Irák vlastní nebo nevlastní zbraně hromadného ničení. Kvůli neschopnosti OSN o tom dvanáct let neexistovaly žádné představy," řekl Suchý.
Po svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna však musí logicky následovat nastolení režimu, který bude pro svět ten nejlepší. "Dva roky po bitvě je každý generál. Zdá se, že rozpuštění irácké armády bylo chybou, ale nikoliv fatální."
