Klaus: Grossova většina stačí

  • 174
Stanislav Gross má definitivně pohromadě 101 hlasů, které potřebuje, aby jeho nově sestavovaná vláda získala ve sněmovně důvěru. A pětatřicetiletý politik se tak už může těšit na premiérský post. Prezident Klaus totiž naznačil, že vznik takové vlády nebude blokovat.

Vše o vládní krizi

Na otázku MF DNES, zda mu bude pro jmenování premiéra stačit, když Gross přijde s podporou 101 hlasů, odpověděl: "Stojedničku bych musel akceptovat."

Jistotu 101 hlasů Grossovi ve čtvrtek zajistila rezignace bývalého unionisty Mariana Bielesze na poslanecký mandát. Místo něj přijde do sněmovny unionista Zdeněk Kořistka.

A ten je na rozdíl od Bielesze ochoten staronovou koalici podpořit. "Pokud bude koalice pokračovat v programu minulé vlády, jsem připraven ji podporovat," řekl ve čtvrtek Zdeněk Kořistka.

Přes nadějný vývoj však nebude sestavení nové vlády rychlou záležitostí. Gross totiž oznámil, že si za prezidentem pro premiérské pověření hodlá zajít až poté, co mu jeho plán schválí vedení ČSSD. A to se má sejít až příští víkend. "Tam také schválíme základní body, s nimiž půjde vláda do druhé poloviny volebního období," prohlásil úřadující předseda ČSSD Gross.

Na jasné slovo od sociální demokracie čeká šéf lidovců Miroslav Kalousek. "Nyní by nás měli sociální demokraté ujistit, že většina 101 existuje nejen na papíře, ale také fakticky," řekl. "Nemůžu neslyšet, že z klubu sociální demokracie zaznívají i hlasy, které by si přály spíše jiné aranžmá," dodal Kalousek.

Podle něj by bylo "ideálním řešením", aby všichni koaliční poslanci písemně stvrdili, že budou vládu podporovat. Předpokládá také, že bude sepsán dodatek ke koaliční smlouvě, v němž by se vládní strany jasně zavázaly, že nepřehlasují ve sněmovně ve spolupráci s opozicí své partnery při schvalování důležitých zákonů.

Teprve teď se podle šéfů koaličních stran rozběhnou jednání o programu a složení vlády. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha by mohla být složena někdy v průběhu srpna.

Gross už má hlasy. Na řadě je program

Pokud půjde vše dobře, mohla by Grossova vláda staronové koalice vzniknout někdy na začátku srpna. Do té doby se čekají tvrdé debaty o programu i rozdělení křesel v novém kabinetu.

První překážku na cestě k sestavení nové vlády už má Stanislav Gross za sebou: sto jedna hlasů by mu zajistilo, že kabinet projde ve sněmovně hlasováním o důvěře. Jenže teď Grosse a jeho koalici čekají ještě dva kroky, které budou minimálně stejně obtížné jako ten první.

"Teď je třeba se ujistit, že jsme schopní se shodnout na programových prioritách," říká šéf lidovců Miroslav Kalousek. "To by se mohlo podařit. A pak bude třeba sestavu nějak personálně poskládat."

KDU-ČSL: žádný posun doleva nepodpoříme
Debata o programu nového kabinetu rozhodně nebude jednoduchá. Mnozí sociální demokraté si od nové konstelace slibují, že v ní dokážou prosadit víc ze svého levicového programu.

"Chceme mít možnost v rámci nové vlády mnohem výrazněji ovlivňovat hospodářskou politiku státu," říká například místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Jenže lidovci i unionisté zase hodlají tvrdě hájit své zájmy. "Je pro nás nepředstavitelné, že by se vláda programově posunula někam víc doleva, než byl kabinet Vladimíra Špidly," říká Kalousek, podle něhož musí například pokračovat reforma veřejných financí. To už přislíbil i Gross.

Podle Zdeňka Škromacha se nedá očekávat, že by Grossova vláda vznikla dřív než na začátku srpna - a to v lepším případě. Při komplikacích se dohadování může protáhnout až do konce letních prázdnin.

Bez zádrhelů se téměř jistě neobejdou ani debaty o obsazení jednotlivých ministerských postů - sociální demokraté už dali najevo, že by si přáli opravdu řádnou personální rošádu. "Určitě tam budou v křeslech významné posuny," říká Škromach.

Čtyři lidovci, dva unionisté?
Variant, jak by mohl nový kabinet vypadat, lze v kuloárech zaslechnout řadu. Podle informací MF DNES by se složení vlády opravdu mělo mírně posunout: unionisté zřejmě o jedno ze svých tří křesel přijdou - za to však hodlají tvrdě žádat, aby jejímu předsedovi Pavlu Němcovi zůstalo ministerstvo pro místní rozvoj a nově vicepremiérský post k tomu.

"Toho ministerstva se prostě vzdát nehodláme a přes to nejede vlak," říká zdroj blízký vedení unie. "Je to důležité například kvůli otázce nájemného, kde chceme tlačit na rychlejší deregulaci." Lidovci by rádi udrželi svá tři ministerstva - životního prostředí, dopravy i zahraničí.

Pokud by sociální demokraté trvali na tom, že do vlády má přijít i šéf KDU-ČSL Kalousek, který se tomu prozatím vyhýbal, křesťanští demokraté by pro něj žádali čtvrté křeslo v kabinetu. Miroslava Kalouska nechávají podobné úvahy v klidu. "To je věc, kterou teď opravdu neřeším," řekl Kalousek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video