 Budete volit Klause? Odpovědi všech poslanců a senátorů |
Až na dva "tajnosnubné" senátory, kteří v průzkumu odmítli odpovědět (avšak v minulosti říkali Klausovi ano), nepřipouští nikdo ze 122 zákonodárců ODS jinou možnost než Václav Klaus.
Kníže na Hrad nechce
Spolu s ODS jsou rozhodnuti volit Klause i někteří zákonodárci z jiných stran. Těch ostatních se redaktoři MF DNES a iDNES.cz ptali na to, kdo jiný by se jim na Hradě zamlouval.
Jednotlivci uváděli různá jména: třeba astronoma Jiřího Grygara, expředsedu ČSSD Miloše Zemana, místopředsedu Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) či bývalou americkou ministryni zahraničí českého původu Madeleine Albrightovou.
Více poslanců a senátorů zmínilo nynějšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Nebyli to jen zelení, které Schwarzenberg reprezentuje ve vládě, ale třeba i ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nebo senátorka z Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Náš klub uvažuje, že ho navrhne," říká Paukrtová.
Majitel hradu Orlík se prý rozhodně k dobývání Pražského hradu nechystá. "Mám spoustu práce na ministerstvu a chci ji dodělat," odráží otázku Schwarzenberg.
A co Jiří Dienstbier, kterého zmínil jako jednoho z možných kandidátů předseda socialistů Jiří Paroubek? Bývalý ministr zahraničí by do boje s Klausem šel, ale jen za předpokladu, že by měl širokou podporu. A tu, jak ukázala anketa, rozhodně nemá. Jako vhodného protikandidáta jej zmínilo jen sedmnáct levicových zákonodárců.
Lidovci se v hledání Antiklause nepřetrhnou. Pro mnohé z nich je současný prezident vyhovující, vlivný ministr financí Miroslav Kalousek dokonce říká, že ho bude "velmi pravděpodobně" volit.
Zelení ukážou karty v září
Aktivní tedy musí být sociální demokraté a zelení. Ti dosud nebyli schopni najít Klausovi důstojného soupeře. Stále posouvají termín, kdy už nějakého představí. Ten příští je září.
Aby to mělo vůbec nějaký smysl, musely by všechny ostatní strany, kromě ODS a lidovců, volit jednotně. To je jasné i předsedovi zelených Martinu Bursíkovi: "Musí to být někdo, na kom se dokážeme shodnout, aby měl naději na zvolení," říká. A sebevědomě dodává: "Myslím, že během září už takové jméno vyslovím."
Průzkum v parlamentu však ukázal, že prosazení kohokoli jiného než Klause by se rovnalo malému zázraku. Připouštějí to i někteří levicoví poslanci. Na nalezení Antiklause už je podle nich pozdě.
"Klaus nám jako prezident ostudu nedělá. Těžko se do zimy najde jiný kandidát, který by dosahoval aspoň 90 procent jeho kvalit," říká poslanec ČSSD Jaromír Chalupa.
Prezident si nestojí špatně ani u komunistů. Hned několik jich naznačuje, že jim nakonec nezbude než hlasovat pro něj. Opakovala by se tak situace z roku 2003, kdy Klaus prošel i díky hlasům KSČM.
"Nedělám si iluze, že projde náš kandidát. Pak bude záležet na vyjednávání. Neříkám, že bych volil Klause, ani že ne. Politika mě ale poučila, že vyloučit nelze skoro nic," říká komunistický poslanec Petr Braný.
Komunistickému senátorovi Václavu Homolkovi vadí, že Klaus není nadstranický. "Na druhou stranu se na prezidenta hodí nejlépe, i když reprezentuji jiné voliče. Přál bych si lepší protikandidáty, ale ty zatím nevidím," říká.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš říká, že Klause volit nebude, ale přidává slovo pravděpodobně. "Pravděpodobně říkám proto, že ve třetím kole se už musí vybrat z toho, co je k dispozici," vysvětluje.
Kouzlo druhého kola
Dolejšova úvaha vychází ze způsobu volby hlavy státu, jak ji předepisuje ústava. Může se totiž stát, že z prvního kola postoupí jen Klaus.
Prezidenta volí obě komory parlamentu. Ke zvolení v prvních dvou kolech je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů jak ve Sněmovně (tedy 101), tak v Senátu (41). To se zdá takřka nemožné. Klaus nemá většinu ve Sněmovně. Jiný kandidát zase nepochodí v Senátu, kde má ODS víc než polovinu členů.
Do druhého kola podle ústavy postupuje kandidát, který získal nejvíc hlasů ve Sněmovně, a kandidát, kterého volilo nejvíc senátorů.
Ze Senátu postoupí Klaus určitě. Ve Sněmovně bude mít možná také nejvíc hlasů, protože síly jiných stran se tříští. Komunisté chtějí v prvním kole volit vlastního kandidáta. ČSSD a zelení by tedy museli pro toho svého získat hlasy dvou odpadlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky a hlavně většiny lidovců. A to by byl husarský kousek.
Ať se jim to podaří, nebo ne, dojde na třetí kolo, kde už se hlasy z obou komor sčítají. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina - 141. Václav Klaus má už nyní 123 jistých a dalších osm je mu příznivě nakloněno.
