Agentura ČTK připomněla, že Českou republiku za protahování ratifikace tribunálu pro válečné zločince v lednu kritizovalo parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Český parlament uznal tribunál loni v říjnu - deset let poté, co Římský statut spatřil světlo světa. Se schvalováním váhal z podobného důvodu jako prezident - obával se, zda je v souladu s českým ústavním pořádkem. Česko se tak stalo poslední zemí EU, která dohodu neměla schválenou.
"Prezident se rozhodl ratifikovat Římský statut poté, co došlo ke sladění výkladu jeho právních dopadů mezi Kanceláří prezidenta republiky a ministerstvem zahraničí. Dopisem se na prezidenta obrátil ministr zahraničí Jan Kohout, právě ono sladění odstranilo překážku v dokončení ratifikace," uvedl Martin Erva z prezidentova tiskového odboru.
Prezident se kvůli ratifikaci v prosinci a poté znovu v lednu obrátil dopisem na vládu. Ministrovi zahraničí (tehdy ještě Karlu Schwarzenbergovi) navrhl dvě možná řešení: vláda měla buď připravit a prosadit úpravu ústavy, nebo požádat prezidenta, aby se sám obrátil na Ústavní soud s žádostí o posouzení Římského statutu. - prezidentův dopis čtěte zde
Nakonec ale ani jedna z možností nebyla zapotřebí. "Ten problém byl právní," podotkl Erva.
Co je Mezinárodní trestní soudInternational Criminal Court (ICC) sídlí v Haagu. Jeho úkolem je trestat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločiny agrese spáchané po 1. červenci 2002. Jde tedy o jakousi obdobu poválečného soudu v Norimberku, zde ale v permanentní podobě. Spojené státy původně soud velmi podporovaly, názor ale změnily poté, co nedostaly "výjimku" pro vlastní ozbrojené síly. Nesouhlasí ani Rusko a Čína, z pěti stálých členů Rady bezpečnosti má ICC podporu pouze Velké Británie a Francie. Česká republika Římský statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 byl schválen parlamentem. |
