Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus dojal Kwasniewského Bílým lvem

  1:00aktualizováno  1:00
Poprvé ve funkci prezidenta v úterý Václav Klaus udělil nejvyšší české státní vyznamenání cizinci. Pro Bílého lva si přijel polský prezident Aleksander Kwasniewski - někdejší nadějný komunista, z kterého se však stal uznávaný politik, jenž aspiroval i na post tajemníka NATO.

Kwasniewski přiletěl do Prahy nad ránem, a to přímo z Kyjeva, kde se jako prostředník účastnil jednání vlády s opozicí o krizi na Ukrajině.

Předání řádu bylo příležitostí pro demonstraci neotřesitelného přátelství mezi Poláky a Čechy. A prezidenti obou zemí se ji snažili maximálně využít. Jsme pro sebe strategicky důležití partneři a spojenci, prohlašovali.

"Na řadu věcí u nás i ve světě máme velmi blízké názory," uvedl v úterý prezident Václav Klaus poté, co předal Aleksanderu Kwasniewskému nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva s řetězem.

Kwasniewski, někdejší ministr mládeže a sportu komunistické éry a její nadějný kádr, dnes světem uznávaný politik, nešetřil díky a slovy dojetí. V pohnutí objal Klause a vzal ho kolem ramen.

"Každý úspěch České republiky je pro nás velkou radostí," řekl polský prezident a zavtipkoval: "To, že vám někdy závidíme hokejisty a fotbalisty, nám jistě odpustíte."

Pevní spojenci s odchylkami
Avšak prezentovaný soulad má k dokonalosti daleko, jak v případě prezidentů, tak mezi státy. Válka v Iráku, Evropská unie a její ústava, smysl existence visegrádské čtyřky, to jsou hlavní témata, na kterých se polský a český prezident neshoduje.

Zatímco pravicový Klaus byl jasně proti útoku na Irák pod vedením USA, Kwasniewski, ač levicový politik, se stal jedním z hlavních spojenců Američanů. Oba státníci však například pozitivně hodnotí uplynulých patnáct let od pádu komunismu.

Kwasniewski, který se v tomto období stal dvakrát prezidentem, v úterý tuto éru označil za triumf středoevropských zemí, které společně vstoupily do NATO i do Evropské unie.

Přitom právě jednání o vstupu do EU nebylo příkladem společného postupu. Velké Polsko často k nelibosti českých diplomatů jednalo s Bruselem na vlastní pěst. Například si prosadilo delší omezení pro nákup tamní půdy cizinci.

"Polsko je více schopné prosazovat své zájmy, ale po pravdě řečeno, bylo pro EU mnohem zajímavější než my," říká politoložka z Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková.

Zcela jinou strategii pak obě země zvolily při jednání o evropské ústavě. Poláci patřili spolu se Španěly k hlavním rebelům, protože se nechtěli vzdát pro ně výhodnějšího systému hlasování. Ale nakonec ustoupili a od té doby není ústava pro hlavní politické proudy v Polsku včetně prezidenta zdaleka tak hrozivým dílem, za jaké ji považuje Václav Klaus.

Úternímu úvodnímu rozhovoru obou prezidentů dominovala situace na Ukrajině po zmanipulovaných prezidentských volbách. Polský prezident totiž přijel do Prahy rovnou z Kyjeva, kde se spolu s dalšími zprostředkovateli účastnil jednání mezi opozicí a vládou.

Ještě předtím, než Kwasniewski do Kyjeva jel, Klaus zdůraznil, že není možné řešit situaci na Ukrajině zvnějšku. "Vytváří to nestabilní řešení, příklad Jugoslávie je, myslím, dostatečným mementem," míní Klaus.

V úterý oba shodně označili za zásadní, aby se 26. prosince zopakovalo druhé kolo volby ukrajinského prezidenta, a to podle nových, demokratických pravidel bez podvodů.

Polský prezident Aleksander Kwasniewski převzal od prezidenta Václava Klause nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva s řetězem.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

S ohledem na zeleň se celý projekt nakonec jmenuje Drn, i když pracovní název...
Po Drnu na Národní chce Praha zastavět i další proluky v centru

Praha chce zacelit proluky, které jsou v zástavbě v centru metropole. Mělo by tak přibývat projektů, jako je právě dokončovaný skleněný Drn na Národní třídě....  celý článek

Pavla Dandová potřebuje každé tři týdny sehnat 96 tisíc korun, aby mohla...
Žena musí prodat byt. Pojišťovna jí odmítla proplatit lék na rakovinu

Zdravotní pojišťovna odmítla zaplatit matce dvou tříletých dětí cílenou biologickou léčbu, která by jí pomohla v boji s rakovinou. Léčbu doporučili i lékaři,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.