Pro bývalého prezidenta Václava Klause bylo vystoupení v pořadu „Jak to vidí“ na Českém rozhlasu 2 premiérou (celý pořad najdete zde). Moderátoři tohoto pořadu zhruba 25 minut zpovídají osobnosti veřejného života. Hosty zde bývají například kardinál Dominik Duka či geolog a publicista Václav Cílek.
V reakci na středeční teroristický útok v Tunisku (více o útoku zde) exprezident uvedl, že je to „strašné neštěstí“. Za vinu jej ovšem nedal pouze islamistickým radikálům. „Otázkou je, co k tomu přispělo. Není to samovývoj v arabském, orientálním světě, myslím, že do toho samovývoje Západ přilil v řadě momentů a případů olej do ohně a velmi k tomu přispěl,“ uvedl svou myšlenku Klaus.
„Myslím, že nešťastné intervence, zejména irácká, rozeštvaly arabský svět neskutečným způsobem. To, že vznikl jakýsi Islámský stát, to bohužel je důsledek toho, co se udělalo v roce 2003 s ‚vývozem‘ demokracie do Iráku,“ zkritizoval Klaus invazi, která svrhla režim Saddáma Husajna.
Klausův „zajímavý Rus“Klausem zmíněný „zajímavý Rus s úžasnými postřehy“ byl Alexej Komov, jeden z předních kremelských propagandistů Komov o Vladimiru Putinovi hovoří jako o „našem vůdci“ a Rusko je pro něj „posledním obráncem křesťanských hodnot“. Je blízkým spolupracovníkem proputinovského oligarchy Konstantina Malofějeva, proti němuž EU zavedla sankce kvůli obvinění z financování proruských separatistů v Donbasu. |
„Jara“, jak bývají přeneseně nazývány činnosti protestních hnutí v arabském i nearabském světě, podle Klause „strašlivě selhala“. „Je to osud všech těch barevných revolucí, které jsou vždy velmi pochybné,“ myslí si Klaus.
„Byl jsem nedávno na přednášce zajímavého Rusa v Praze, který dostal otázku na barevné revoluce a řekl, že ta první barevná, kterou to začalo, byla ta rudá v roce 1917. To se mně zdálo jako úžasný postřeh. Mám strach, že ty další revoluce mají stejný nádech a stejné zabarvení a vedou většinou k horšímu, než co tam bylo předtím,“ uvedl český expremiér a exprezident, kterého vynesla do politiky takzvaná sametová revoluce v Československu.
Klaus také poznamenal - podobně jako v kritice „barevných revolucí“ nikoliv poprvé - že už dochází ke „studené válce slov“, přičemž podle něj ji nezahájilo Rusko, ale vznikla v opačném směru.
Vstup do NATO byl správný, aliance ale hledá svou roli
Vymezil se nicméně proti tezím, že vstup do NATO byl chybným krokem. „Bylo by hloupé, kdyby to někdo zpochybnil, že ten vstup do NATO byl definitivní tečkou za minulostí a zárukou, že se minulost nikdy nebude opakovat (...) Druhá věc je, že NATO je organizací, která pořád hledá svou novou roli ve světě. To si také nenalhávejme,“ uvedl Klaus, podle nějž by debata o Alianci neměla být ideologizována „zaslepenými jedinci“.
Klaus se v rozhovoru dopustil dvou zjevných nepravd. „My jsme, myslím, že chybně, slíbili určitá procenta výdajů na obranu v podílu k HDP, která jsme ani jeden rok od našeho vstupu do NATO nesplnili,“ uvedl bývalý prezident. Z webu ministerstva obrany je přitom zřejmé, že dvouprocentní závazek Česká republika plnila v letech 1999-2005 (s výjimkou roku 2003), teprve pak výdaje klesly.
Druhého omylu se pak dopustil, když vzpomínal, jak Američané váhali nad přijetím nových členů NATO. Klaus tehdy jako předseda vlády jezdil po USA a dle svých vzpomínek lobboval a přesvědčoval americké politiky, že Češi budou přínosem.
„Předseda zahraničního výboru kongresu mi ukázal analýzu, že mají dát víc peněz do námořnictva. Zeptal se mě, zda vím, jaké je průměrné stáří lodě námořnictva, samozřejmě jsem to nevěděl. Ukazoval mi velké papíry, průměrná loď tehdy v roce 1997 byla postavena v roce 1942, to je stáří 55 let,“ uvedl Klaus.
Klaus přidal americkému námořnictvu několik desítek let věku
I v tomto případě se exprezident mýlil. Podle oficiálních dat z roku 1997 (zde, str. 27) bylo průměrné stáří bojových lodí 14 let, data z roku 2006 udávají, že flotila mírně zestárla na 16,3 roku (zde, str. 63). Lodě tehdy byly v průměru zhruba v polovině své životnosti, údajné průměrné stáří 55 let je u nejsilnějšího námořnictva světa číslem z říše snů.
Jádro amerického námořnictva v roce 1997 (všechny letadlové lodě, křižníky Ticonderoga, torpédoborce Arleigh Burke, fregaty Oliver Hazard Perry, ponorky tříd Ohio či Los Angeles) tvořila plavidla vyvinutá v 60. letech či později.
Rozhovor, se dotkl mnoha témat, exprezident jej uzavřel kritikou zahraničních vojenských misí. „Převrátili jsme naši armádu, která by měla mít za úkol chránit území vlastního státu, na intervenční sbor, který vyjíždí kamsi do světa (...) Je otázka, jaký je příspěvek těchto sil (zahraničních misí obecně, nejen české účasti, pozn. red.) k rozvíjení terorismu, jeho upevňování a získávání podpory mezi mírumilovnými obyvateli těchto zemí, kteří by nikdy teroristy být nechtěli. Neúspěch akcí jako Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie, nemluvě o řadě afrických zemí, neposiluje představu, že my ten boj s terorismem děláme dobře,“ tvrdí Klaus.
