"Ale jaképak stěhování. Jen jsme si tam převezli nějaké oblečení," poznamenala Livia Klausová.
Díky nákladné rekonstrukci se prvorepubliková vila výrazně proměnila. V patrovém domě mají Klausovi k dispozici soukromé prostory, reprezentační část s dvěma jídelnami a apartmá pro hosty.
Dřívější sektorový nábytek a koženkové pohovky s křesly vystřídal nábytek z masivní třešně a ořechu. Na podlaze v reprezentačních místnostech jsou kazetové parkety, jinde dlažba. Vila není vybavena klimatizací.
"Žádné zlaté kohoutky v koupelně ani zbytečný luxus," říká o vybavení Andrej Čírtek z ministerstva obrany, které vilu vlastní. "Celé vnitřní vybavení je laděno do klasického historického stylu," upřesnil Čírtek s tím, že Hrad do návrhů přestavby příliš nezasahoval.
I zvenčí je změna patrná. Světlá fasáda nahradila šedivou omítku. Architekt nechal vyměnit obyčejný plot za ozdobnější a také o něco vyšší. Zahrada, kterou osvětlují nové lampy, viditelně prošla rukama zahradníků. Nad chodníkem bdí čidlo, které monitoruje pohyb v okolí vily.
Ministerstvo obrany vynaložilo na přestavbu vily 28 milionů korun. "Jistě - za třicet milionů lze postavit velmi slušný dům, ale také rekonstruovat podobnou vilu, jakou si vybral prezident Klaus," míní architekt Zdeněk Lukeš. Klausův soused na Ořechovce, exprezident Václav Havel, koupil vilu v Dělostřelecké za 35 milionů a podle Lukeše podobnou částku utratil i za rekonstrukci.
Vila, do které se Klaus nastěhoval, nepatřila ministerstvu obrany vždycky. Její předválečný majitel Viktor Lippert pracoval podle dostupných informací v kanceláři prezidenta. Za druhé světové války přešla budova pod německou správu a další Lippertův osud není jasný.
Po válce byla vila jako německý majetek zkonfiskována a později ji dostala armáda. "Pokud vím, tak žádný restituent se o vilu neucházel," upozornil Klausův kancléř Jiří Weigl.
