Bývalý a současný předseda ODS, Václav Klaus a Mirek Topolánek, si nemohou přijít na jméno.

Bývalý a současný předseda ODS, Václav Klaus a Mirek Topolánek, si nemohou přijít na jméno. | foto: Michal Sváček, MF DNES

Klaus a Topolánek bojují o vládu i o tvář ODS

  • 505
Prezident dnes jmenuje kabinet, se kterým nesouhlasí. Navíc se s Mirkem Topolánkem pře o podobu ODS. Rozbuškou byl vstup zelených do vlády. Pokud Topolánek důvěru získá, a přežije tedy i jako předseda, zůstane pravicová strana nadále široce rozkročená - a tudíž přijatelná i pro středové voliče.

V opačném případě, pokud Topolánek skončí, zesílí volání jeho vnitrostranických odpůrců po "návratu ke kořenům". Dokonce už je k tomu nepřímo vyzval otec zakladatel, prezident Václav Klaus.

"ODS se už dnes pohybuje někde jinde. Zezelenávání stran je světový fenomén. Možná bude i důvodem, proč by mělo vzniknout nějaké jiné politické hnutí, které by to vidělo takto ostře," řekl Klaus v časopise Týden. - více zde

Tento zásadní spor o svou tvář už jednou občanští demokraté měli: v roce 1997, kdy tehdejší místopředseda Josef Zieleniec vyzval pravicovou stranu k většímu rozkročení ke středu. Od předsedy Klause se dočkal pokárání, že jde o opuštění pravicových idejí a o zradu na věrných voličích. Tehdy spor skončil pohromou - ODS se rozštěpila, vznikla Unie svobody.

"Právě kvůli této zkušenosti dnes vůbec nesmíme připustit otázku, jestli jsme spíše pro Klausovu, nebo Topolánkovu vizi," varuje poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Od něho je výzva k usmíření překvapivá, protože v posledních dnech se s Topolánkem hádají kvůli vyhazovu z křesla ministra financí.

Spory o tvář ODS
Jenže Klausovi příznivci, především pražští straníci kolem prvního místopředsedy Pavla Béma, po diskusi o dalším směřování pravice volají. Vadí jim hlavně to, že Topolánek vzal do vlády Stranu zelených. Tu totiž považují za většího ideového soupeře než třeba levicovou ČSSD.

Topolánek však domluvu na vládě s Paroubkovou ČSSD odmítá. A stojí za ním i jeho spojenec, šéf Senátu Přemysl Sobotka. "Raději se spojíme se zelenými než se sociální demokracií, která tady dva roky vládla s komunisty," uvedl.

Topolánek po odchodu Klause z čela ODS přitáhl do strany i lidi, pro něž byla do té doby nepřijatelná - hlavně liberály.

"Náš úspěch stojí na tom, že se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Dokázali jsme získat na svou stranu elity," vysvětluje Topolánek.

Kromě pražské a středočeské organizace ODS však většina funkcionářů v regionech, pokud jde o tvář strany, dává přednost Topolánkově vizi. "Je hezké mít skvělou, naprosto jasně vyprofilovanou stranu a získat ve volbách deset procent. Ale strana, která chce víc procent, potřebuje hrát i ke středu," říká třeba plzeňský hejtman Petr Zimmermann.


Dvě pojetí ODS

Klaus versus Topolánek

Řekli jeden o druhém:

Prezident Václav Klaus, zakladatel ODS:

Václav KlausMám pocit, že "zelenání" (pravicových) stran je opravdu současným celosvětovým fenoménem. A protože my nemáme systém dvou, ale více stran, je přátelství pana Topolánka a pana Bursíka něčím podobným tomu, co dělá pan Cameron uvnitř své (britské) Konzervativní strany. Takže to jako úplnou výjimku nevidím, ale považuji to za neuvěřitelně nešťastné. Asi je to širší fenomén, který dnes ve světě existuje.

A možná bude i důvodem, proč by mělo vzniknout nějaké jiné politické hnutí, které by to vidělo takto ostře.
(Časopis Týden)

Premiér Mirek Topolánek, současný šéf ODS:

Mirek Topolánek"Padají velmi ostrá slova, že pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Že se nám vracejí do politiky havlovské klany. Že to je dokončení Sarajeva.

Takové kecy! Já říkám doslova kecy, mě to nechává zcela chladným. Já jsem to nazval národní obrozeneckou obsesí.

My Češi si v sobě neseme určitý pocit, že našimi největšími nepřáteli jsou v pořadí: Němec, šlechtic, kněz, emigrant. A tahle národně obrozenecká obsese se promítla do názoru Václava Klause."
(rozhovor v MF DNES)

Témata, v nichž se liší:

1. Klaus považuje zelené za hlavní ideové soupeře, Topolánek s nimi chce vládnout.

2. Topolánek považuje jakékoliv spojení s ČSSD za zradu vlastních voličů, Klaus naopak za jediné možné řešení nynějšího patu.

3. Evropská unie - zatímco Klaus patří k hlavním kritikům její současné podoby, Topolánek je daleko smířlivější.

4. Zahraniční politika - Topolánek například podpořil americkou invazi do Iráku, zatímco Klaus zaujal rezervovaný postoj.

5. Postoj k občanským iniciativám a různým sdružením - Klaus je k nim tradičně odtažitý, zatímco Topolánek se je snaží získat na svou stranu.

Kdo za kým stojí:

"Topolánkovci":
místopředsedové Ivan Langer, Petr Nečas a Petr Gandalovič, šéf Senátu Přemysl Sobotka, šéf poslanců Petr Tluchoř

"Klausovci":
místopředsedové Pavel Bém a Petr Bendl, šéf pražské ODS Jan Bürgermeister, europoslanec Jan Zahradil a poslanec Boris Šťastný


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video