Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus a Havel

  0:01aktualizováno  0:01
Dřívější a nynější prezident se pustili do opatrného sporu o "smysl převratu". Prezident Klaus se opírá o "obyčejné občany", kteří reagovali na komunistický režim pasivním žitím "v kulisách propagandy, které už nikdo nevěřil". Byli to právě oni, kdo vytvořili předpoklady pro 17. listopad 1989.

Klaus má porozumění pro jejich náhradní životní aktivity, pro přežívání a vyčkávání.

Prezident Havel připomíná, že spád věcí významně ovlivnila třeba Charta 77. Říkat pravdu má smysl i tehdy, kdy se to krutě nevyplácí.

Z šedi normalizace vyzvedává Havel ty - kdo říkají režimu pravdu nahlas, sbírají dokumenty o jeho ničemnosti a platí za to šikanováním, svobodou, mnohdy i životem.

Je to prastará biblická otázka. Kolik je spravedlivých ve městě? Sto, deset, či jeden? Klaus říká: Všichni. Každý, kdo se trápí, že měl žít jinak, tuto útěchu rád uslyší. Jiným to zní nespravedlivě.

Byl přec rozdíl mezi chatařem a politickým vězněm. Ale i Havel píše: nevzpomínám si, že by nějaký chartista vytýkal většině, že se přizpůsobuje poměrům a pokouší se bez velkého utrpení přežít. V čem tedy vězí spor obou prezidentů? Spor, v němž Klaus musí vždy prohrát, protože proti přitažlivým příběhům odvahy a utrpení chartistů může postavit jen šedivé příběhy přikrčené většiny.

Drtivá většina národa v komunismus už nevěřila. Proto se také tak lehce sesul. Nebýt disidentů, sesul by se těžce. Kdo by místo nich stál v čele a měl důvěru, zkušenosti s politikou a byl čitelný? A víc: kdo by nabídl občanům silný mravní patos, bez nějž se převraty dělají těžce? Žádný spor tu není: dobře, že tu disidenti byli, a dobře, že tu byl ten chatařící lid.

Vždy to tak je v dějinách: jedni padají či vítězí na viditelném místě, druzí jsou na chatě, odkud vylezou, až když je čas. A kdy je čas? Klausovi přikrčení i Havlovi hrdinové by měli dobře vědět, že žili v zemi okupované Rusy. Převratu by nedosáhli, nebýt pádu ruského impéria. Ten mohl nastat o dvacet let dříve či později.

Pak by spor Klaus - Havel měl jinou či žádnou podobu. I dnes je to spor zástupný: čtrnáct let spolu bojují dvě verze české politiky, dvě představy o státu. Klaus a Havel ty dva světy představují. Shodnout se nemohou nikdy. I když říkají totéž.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.