Pro většinu z nás nepředstavitelná věc, pro některé asijské komunity běžné zpestření jídelníčku. Hlavně právě kvůli tomu se takových případů objevuje v Česku čím dál víc. Před dvěma roky byla dokonce na tržnicích na Chebsku a Domažlicku nalezena psí jatka.
"Zvířata jsou brána podle vlastnického práva jako věci a sdílejí tak podobný osud jako dřevo nebo jiné neživé předměty. To je přeci nesmysl. Podobně jako člověk jsou živými bytostmi," kritizuje současnou právní úpravu místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Nedostatky jsou podle ní i v zákoně proti týrání zvířat. Ten totiž umožňuje odlišný právní výklad. Dává tak prostor pro jeho zneužití. Za příklad uvádí Klasnová vágní definici hospodářské zvěře.
"Hospodářská zvířata jsou v zákoně napsána čistě demonstrativně, nikoliv taxativně. Při volném výkladu tohoto ustanovení mohou například psi, které by někdo choval továrním způsobem čistě na maso, být považováni za hospodářská zvířata," dodává Klasnová.
Hospodářské nebo jatečné zvíře?
Její slova potvrzuje i Dana Bočková, která se dlouhodobě ochraně zvířat věnuje. Podle ní slouží absence výčtu hospodářských zvířat jako argument komunit pojídajících psy. Bočková proto navrhuje, aby slovo hospodářské bylo nahrazeno slovem jateční.
CO SE MÁ ZMĚNITNěkteré z legislativní návrhy na ochranu zvířat 1) Nasazení vyšších sankcí za týrání zvířat |
"Bude tak jasně vymezeno, že zabít za účelem konzumace a využití produktů lze pouze jateční zvířata. Mezi ně kočka ani pes nepatři," dodává Bočková.
Klasnová zároveň navrhuje, aby veterinární správa získala víc pravomocí. V současné době totiž její pracovníci nemohou vstoupit na cizí pozemek bez povolení úřadů a to i přesto, že mají důvodné podezření na týrání zvířat.
"Málo případů dopadne odsouzením. Jedním z důvodů je, že veterinární správa chodí do objektu, kde by mohla být týraná zvířata, po předchozím ohlášení, tudíž většinou jsou důkazy už zahlazeny," vysvětluje Klasnová.
Podobné změny navrhovala dvojice poslanců z ODS a ČSSD už před dvěma roky, zákon se ale nakonec nezměnil.
"Bylo to ze dvou důvodů. Jednak nebyl zájem mezi ostatními poslanci a chladně se k našemu návrhu postavilo i ministerstvo zemědělství," vzpomíná poslanec Jeroným Tejc.
Vznikne nový registr zvířat?
Společně s Bočkovou Klasnová navíc uvažuje, že je zapotřebí vytvořit národní registr zvířat, který by byl spravován státem. Do něj by pak podle zákona měl veterinář povinnost zvíře zaregistrovat. To by přitom majitel předem očipoval.
"Již dnes existují nějaké soukromé registry. Zápisy do nich jsou ale dobrovolné. Státní registr by mohl pomoci proti různým problémům. Například je zde zákaz zvíře opustit. Majitel zvíře opustí a když se najde, tak bude tvrdit, že ho dávno prodal někomu jinému," argumentuje Klasnová.
S povinnými registry souhlasí i Státní veterinární správa, která kontroly provádí. Za zvláště problematické vidí, že řada lidí, kteří týrají zvířata, mají i po usvědčení možnost chovat další. Stačí přitom přihlásit zvíře v jiném kraji.
"Neumím si představit, jak by centrální registr přesně fungoval, ale myslím si, že by opakovanému týrání ze strany jednoho chovatele mohl zabránit," potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Podle něj je problém v tom, že zákaz činnosti chovu nebo odebrání týraných zvířat se řídí většinou obecní vyhláškou.
Fanouškem zvířecího registru je i poslanec Tejc. Myslí si ale, že je třeba dát například majitelům psů dost času na očipování čtyřnohých miláčků. "Je nesmysl to schválit a dát pejskařům půlroční lhůtu, času by mělo být mnohem víc," míní sociálnědemokratický poslanec.
A dodává, že i když návrh Kateřiny Klasnové nezná, je připraven ho podpořit pod podmínkou, že bude podobný tomu, který připravoval před dvěma lety.
