„Je neudržitelné, aby se politická elita shodovala, co jsou největší slabiny Slovenska - školství, zdravotnictví, kvalita života v regionech, vyloučené romské komunity, výzvy spojené se stárnutím populace, inovační potenciál země - ale ty nejviditelnější a nejhlasitější diskuse se vedly o jiném. Mnohokrát o maličkostech plných osobní nevraživosti,“ uvedl Kiska.
Podle slovenského prezidenta jsou jedním z pramenů rezignace lidí na politiku a frustrace z fungování veřejných institucí nedůvěra ve schopnost státu potrestat ty, kteří porušují pravidla, a chabý boj proti korupci i klientelismu.
„Téma boje proti korupci se zvrhlo v osobní politickou válku, která paralyzovala Slovensko. (...) Před rokem jsem vyslovil varování, že pokud by mělo Slovensko tímto způsobem pokračovat dále, bude to mít vážné následky. Slovensko ovšem dále pokračovalo a má to vážné následky,“ řekl Kiska, jenž zároveň podpořil nedávné pochody lidí proti korupci, které se konaly v několika městech.
Bezpečnostní rizika
Za největší bezpečností riziko pro Slovensko Kiska označil politické síly a názory, které zemi tlačí na okraj, případně za hranice západních politických, ekonomických a obranných seskupení. Nepřímo tak upozornil na politiku krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, která sbírá podpisy za vypsání referenda o vystoupení Slovenska z EU a NATO.
Kiska se také přihlásil k účasti země na projektu vícerychlostní Evropy, tedy hlubší integrace EU, kterou na rozdíl od nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita prosazuje premiér Robert Fico.
„Slovenské republice jako její političtí reprezentanti neposloužíme tím, že budeme někdy zlostně vykřikovat nekompromisní postoje z periferie evropské politiky. Ale tím, že budeme trpělivě hledat kompromisní řešení za jedním stolem. V jádru Evropské unie. V první lize evropské politiky,“ řekl Kiska.
Romské osady a postoje elit
Hlava slovenského státu kritizovala také dlouhodobě neřešené problémy početné romské menšiny, jejíž příslušníci často žijí v osadách s nevyhovujícími hygienickými podmínkami.
Jako poválečné Slovensko. Jak se žije v romské osadě na východě země |
„Jednou z kapitol hanby v příběhu Slovenské republiky je osud vyloučených romských komunit. Romové nejsou součástí úspěchu naší země,“ uvedl Kiska. Dodal, že dosavadním pokusům o nápravu chybělo politické odhodlání, stanovení cílů a vynucování jejich plnění. Podle Kisky se staly hlavním znakem vztahu politických elit k romské menšině silácké řeči o pořádku a tvrdé ruce, které jsou určeny pro většinovou populaci.
O nutnosti udělat pořádky v romských osadách hovořil dříve premiér Fico i ministr vnitra Robert Kaliňák, dlouhodobě se proti Romům vymezuje LSNS.
Kiska, který do prezidentského úřadu nastoupil před třemi lety, v projevu také ocenil příznivý vývoj slovenské ekonomiky včetně klesající nezaměstnanosti.
Premiér Fico v reakci na Kiskovo vystoupení v prohlášení uvítal, že v hlavě státu našel spojence v iniciativě dostat Slovensko do jádra EU. Premiér dodal, že boj proti extremismu a korupci je pro vládu dlouhodobou výzvou.
