Slovenský kandidát na prezidenta Andrej Kiska

Slovenský kandidát na prezidenta Andrej Kiska | foto: Peter Mayer, ecopress.sk

Slovensku nesmí vládnout jedna strana, říká favorit na prezidenta Kiska

  • 25
Jedenapadesátiletý Andrej Kiska v průzkumech válcuje slovenského premiéra Roberta Fica. V březnových volbách tak má reálnou šanci ho porazit. Kdyby do druhého kola přesto nepostoupil, hodlá plně podpořit Ficova protikandidáta. "Nesmíme dovolit, aby náš stát ovládala jen jedna strana," říká Kiska v rozhovoru pro MF DNES.

V devadesátých letech jste vydělal tolik peněz, že jste se mohl stát filantropem na hlavní úvazek. Je pro vás kandidatura v prezidentských volbách dalším projevem filantropie, tentokrát vůči slovenské politice?
Já jsem podnikal asi patnáct let a skutečně jsem poté, co se ty moje firmy staly velmi úspěšné, získal silný pocit, že jsem od života velice mnoho dostal a že je na čase to životu vracet. A tak jsem před osmi roky s jedním mým přítelem, když jsme naše firmy prodali bance, rozhodl, že po zbytek života se budu věnovat tomu, co má podle mě největší smysl a to pomáhat jiným.

Takže jsme vytvořili Dobrého anděla, ze kterého se za těch osm let stala nejúspěšnější charita na Slovensku, která pomohla už víc než 5 600 rodinám, vysbírala a přerozdělila víc než 21 milionů eur (téměř 600 milionů Kč).

Andrej Kiska (51)

Slovenský kandidát na prezidenta Andrej Kiska

Eurový milionář, který se dal na filantropii, je překvapením slovenské politiky, s níž neměl donedávna nic společného. Prezidentský kandidát Andrej Kiska zbohatl v 90. letech, když založil splátkové společnosti Triangel a Quatro, jejíchž služby využila velká část slovenských domácností. Po jejich prodeji získal se společníky v roce 2006 1,7 miliardy slovenských korun, tedy 50 milionů eur. Kiska je zakladatel charitativního projektu Dobrý anděl, který pomáhá především chudým rodinám s dětmi, jež onemocněly rakovinou. V roce 2011 získal ocenění za charitativní činnost.

Kiska se rozhodl kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Focus by jasně postoupil do druhého kola, v němž by se zřejmě utkal se současným slovenským premiérem a dalším kandidátem na úřad prezidenta Robertem Ficem, jedním z hlavních favoritů volby. I zde by pak podle Focusu zvítězil poměrem 54:46.

A k čemu jste během těch let došel? Že chcete být prezidentem?
Když jsem začal dělat charitu, tak jsem zjistil, k jak obrovským selháním v našem státu dochází. Samozřejmě, že už když jsem podnikal, tak jsem se setkával s mnohými nepříjemnými jevy, jako korupce, nevymahatelnost práva a podobně. Ale během práce pro Dobrého anděla, při práci v charitě, jsem přišel na to, jaké fatální selhání se v našem státě mohou stát. Jak nám nefunguje zdravotnictví, jak máme špatně nastavený náš sociální systém, kde se člověk jen a jen kvůli nemoci dostane do stavu absolutní chudoby. Z 5 600 rodin, kterým Dobrý anděl pomohl, má víc než 500 rodin celkový měsíční příjem nižší než 300 eur (8 200 Kč). Dítě nemocné rakovinou a rodina s takto nízkým příjmem, to je skoro nezvládnutelné. To jsou stavy chudoby, kde jen kvůli nemoci nemají lidé na maso, na jogurty.

A současně jsem se setkal i s korupcí toho nejhrubšího zrna, kdy si lékař přímo před operací nádoru mozku jednoho chlapce řekl o úplatek tisíc eur, jinak nebude operovat.

Takže to byly věci, které mě jako člověka, který se snaží pomoci něco zlepšit, velice rozhořčily a vyvolalo to ve mně velkou naštvanost. Charita, Dobrý anděl, jsou super, ale má to svoje limity.

A to například v čem?
Sto čtyřicet tisíc lidí se jedním, dvěma eury měsíčně skládají na pomoc těm druhým. Ale je to "jen" 21 milionů eur za osm let. A přitom v kauze emisních povolenek, která se nyní na Slovensku opět otevřela, nás jedním šmahem politici a s nimi spříznění lidé okradli o 45 milionů eur (1,2 miliardy Kč).

Jak jsem tedy řekl, charita má své limity a já jsem se rozhodl, že se pokusím pomoci ještě více. A že vyzkouším pomoci změnit tu naši společnost shora.

Vy ale začínáte rovnou od nejvyšší funkce ve státě. Proč jste si nejdříve nevyzkoušel politické řemeslo jako šéf nějaké strany, poslanec, ministr? Proč rovnou na prezidenta?
Já jsem v minulosti, během svého působení, dostal několik nabídek na vstup do politických stran, na nejvyšší pozice a funkce a vždy jsem to odmítl. Když jsem se před dvěma roky rozhodl, že vstoupím do politiky, tak jsem samozřejmě zvažoval i tuto možnost, vytvoření nějaké vlastní politické strany a podobné věci, ale nakonec to dopadlo takto.

A co si myslíte, že jako prezident změníte? Prezident není na Slovensku zrovna všemocný...
Já jsem přesvědčený, že prezident má na Slovensku velice silný mandát. Jeho kompetence jsou v principu přibližně stejné jako v České republice. Má silný mandát a je volený přímo občany. Velice ale záleží na tom, zda chce být prezident aktivní, zda chce vstupovat do toho, co se ve společnosti děje a zda dokáže mít autoritu. Náš poslední prezident pan Ivan Gašparovič si bohužel tuto autoritu nevybudoval. Lidé se mě proto na mých setkáních s nimi ptají: Na co je nám prezident? K čemu ho vůbec potřebujeme, když ho kromě kladení věnců a nějakých recepcí a novoročního projevu není nikde vidět?

A proto za jeden ze svých základních úkolů považuji vrácení důvěry lidí v úřad prezidenta tak, aby lidé věděli, že prezident je tam kvůli nim a bude za nimi stát. Pokud bude mít prezident tuto autoritu, bude stát za lidmi a lidé budou stát za ním, tak takovéhoto prezidenta si nedovolí ignorovat žádná vláda a žádný parlament.

Takže vy jste připraven jít do konfliktu s vládou i parlamentem?
Úkolem prezidenta není vyvolávat rozpory. Úkolem prezidenta je hledat východiska, dohody, řešení mezi vládou a parlamentem, mezi politickými stranami a podobně. Ale pokud vláda začne připravovat zákon, který bude vyloženě hloupý, škodlivý, tak si prezident musí zavolat příslušného ministra, a na to má kompetence, a sdělit mu svůj nesouhlas s připravovaným zákonem. Když to nepomůže, tak si má zavolat premiéra. A když nepomůže ani to, tak se má normálně postavit před veřejnost, udělat tiskovou konferenci a jasně říci, že ten zákon je hloupý a škodlivý a bude škodit, například zvyšovat nezaměstnanost, snižovat konkurenceschopnost Slovenska a podobně.

A v tom já vidím smysl funkce prezidenta. Má být prezidentem aktivním a má být hlavou státu s autoritou.

Pokud postoupíte do druhého kola, a průzkumy mluví ve váš prospěch, tak se automaticky stanete kandidátem celé opozice proti Robertu Ficovi. Proč by podle vás premiér Fico neměl být slovenským prezidentem?
Jsem přesvědčen, že jedna strana nesmí ovládat celý stát. A jsem přesvědčen, že prezident musí vytvářet zdravou protiváhu. Prezident musí být skutečně nezávislý a nestranický, aby dokázal být protiváhou, aby mohl konstruktivně kritizovat každou vládu.

A to Fico podle vás nebude?
Já nevěřím tomu, že někdo, kdo je dvacet let v čele politické strany, kterou zakládal a díky níž si vybudoval vlastní jméno, která mu platí celou volební kampaň, využívá všechny její struktury, tak že po tom, až bude zvolený za prezidenta, bude skutečně nezávislým prezidentem, který bude ochotný a schopný vytvářet tuto protiváhu. Prezident nesmí být prodlouženou rukou nějaké politické strany nebo sponzorů. To by se v žádném případě nemělo stát.

Takže podle vás největším rizikem zvolení Roberta Fica je, že by jeho strana pak obsadila už všechny zásadní pozice ve státě?
Pan Fico velmi polarizuje naši společnost. Na jedné straně je skupina lidí, která mu důvěřuje, to je asi třicet procent Slováků, ale současně je i nejméně důvěryhodným politikem. Je to politik, který vyvolává největší rozpory, který má za sebou vládu s Mečiarem a se Slotou. Lidé už jsou unavení z tradičních politiků, kteří si žijí ve svých zlatých klecích a o skutečných problémech lidí nemají často ani představu.

Vy sám byste se politicky zařadil kam?
Já jsem byl podnikatelem a manažerem, takže jsem přesvědčen, že stát musí vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj živnostníků, malých a středních podnikatelů, pro konkurenceschopnost Slovenska. Protože pokud funguje ekonomika, máme daně, můžeme financovat zdravotnictví, penze a podobně. Zároveň dodávám, že se stát musí postarat o ty, kteří bojují svůj boj o přežití a nedokáží si sami pomoci.

Na Slovensku jsou velkou částí této nejhůře postavené sociální skupiny Romové. Jak by se mělo Slovensko postarat o ně, aby se jejich situace zlepšila?
Celý život žiji v Popradu a tam máme velkou romskou komunitu a já mám s Romy mnoho dobrých i špatných zkušeností. Je to jeden z nejtěžších problémů, kterým naše společnost čelí. Jsem ale přesvědčen o tom, že zákony musí platit pro každého a na jejich dodržování musí dbát policie. Máme trojnásobně větší poměr policistů na počet obyvatel, než má třeba Finsko, ale přesto jsou na Slovensku oblasti, kde se lidé večer necítí bezpečně, kde se bojí chodit v noci po ulicích. To se musí změnit.

Současně je třeba uvažovat o tom, co udělat, aby se ta situace změnila. Před dvěma roky zarezonoval v naší společnosti případ učitelek z Dobšiné, které vysvětlovaly, v jakém stavu jim přijdou do školy děti z romských osad, zavšivené, bez slovní zásoby, bez základních hygienických návyků a ony nevědí, co s nimi dělat, jak je učit. Tyto učitelky, a já je v jejich činnosti podporuji, se začaly zaměřovat na péči o tyto děti už v předškolním věku, aby když přijdou do školy, aby se dostaly na obdobnou startovní úroveň a mohly pak získat normální vzdělání. Protože pokud Romové zůstanou jen se základním vzdělání, bez další kvalifikace, tak pro ně v naší společnosti bude stále méně práce.

A přitom je velká skupina Romů, která by pracovat chtěla. Já jsem byl nedávno v jednom podniku v Popradu, kde se zaměstnáno šedesát procent Romů a podávají výborné výkony.

Není ale už sám fakt, že tak velká skupina lidí, statisíce slovenských Romů, žijí v tak strašných podmínkách, jaké panují v osadách, ostudou pro tak bohatou zemi jako Slovensko?
Nejsem zastáncem toho, abychom dávali věci zadarmo. Musí si je zasloužit. Cesta ven je přes vzdělání a podporou těch Romů, kteří chtějí pracovat.

Jak se díváte na rozdělení Československa?
Já jsem porozuměl tomu, že byla vhodná doba na to, abychom se rozdělili, ale proto, abychom se po několika letech zase spojili v rámci Evropské unie, což se nám i povedlo. Mělo to své výhody, každý šel sám za sebe a nemohl se vymlouvat na toho druhého.

Slovensko se zdá v lepší kondici, než Česko. Jsme pro vás ještě v něčem vzorem?
Pro podnikatele jste pořád přitažlivější, což je dáno i tím, že si dnešní vláda ze živnostníků a podnikatelů udělala div ne svoje nepřátele. Mnoho mých známých uvažuje o tom, že své firmy přenese do Česka, protože podmínky pro podnikatele se tu skutečně zhoršily.

Druhou oblastí je zdravotnictví, kvalitní slovenští lékaři odcházejí často za prací do Česka a české zdravotnictví je na vyšší úrovni, než slovenské. A také počet slovenských studentů na českých vysokých školách ukazuje, že v této oblasti máme na Slovensku velké problémy.

V Česku se pořád nemůžeme rozhoupat k přijetí eura. Vy ho máte. Je euro pro Slovensko přínosem?
Ano, euro bylo pro Slovensko přínosem. Velkou část naší ekonomiky tvoří export a pro každý podnik, který podniká se zahraničím, je euro obrovskou výhodou. Ředitel jedné velké banky mi v době, kdy se euro přijímalo, s takovým smutkem řekl, že jen na poplatcích za fixaci měny a převody přijdou o miliardu korun, což byla naopak pro mě celkem potěšující zpráva.

Vy si svoji prezidentskou kampaň opravdu celou platíte sám?
Ano, já jsem dal veřejný příslib, že si budu kampaň platit sám a nevezmu si na ní žádné peníze ani od politické strany, ani od sponzorů. Ani cent. Protože prezident má být nezávislý i od sponzorů a stran.

Kolik vás to bude stát?
Určitě to nebude nejdražší kampaň. Náš premiér využívá i to, že může vystupovat v parlamentu, že má možnost otevírat terminál letiště, využívá svůj vlastní úřad na svoji propagaci... Já takovou možnost nemám.

Řádově to bude kolik? Miliony eur?
To ne. Do počátku února jsem utratil kolem 200 tisíc eur (asi 5,4 milionu Kč).

Pokud se prezidentem nakonec nestanete, zůstanete ve slovenské politice?
Mým cílem je kandidovat na prezidenta a zvítězit. Další diskuse, co bude, když ne, nechávám na budoucnost.

Volby zatím ale vypadají tak, že na jedné straně je Robert Fico, na druhé všichni ostatní, tedy víc než deset kandidátů. Je to výhoda?
Robert Fico se začal v posledních dnech vymezovat vůči mně, začíná se šířit proti mně placená antikampaň, dokonce už poslanci vládní strany se vyjadřovali v parlamentu vůči mé osobě, takže i Robert Fico pochopil, že jeho reálným konkurentem jsem já. To, že je čtrnáct kandidátů, pokládám za normální projev demokracie. Není to problém. Pokud všichni relevantní kandidáti na druhé straně, ti, kteří vytvářejí opozici, nebo jsou prostě odjinud než Robert Fico, dají svoji podporu tomu, kdo postoupí do druhého kola, tak je tu zcela reálná šance Fica porazit. A já už jsem to řekl veřejně, že kdybych náhodou nepostoupil do druhého kola, tak dám svoji podporu tomu, kdo do toho druhého kola proti Ficovi postoupí, nabídnu mu zadarmo svoje plochy na bilboardy, které mám do konce března objednané, a postavím se za něj. Protože nesmíme dovolit, aby náš stát ovládala jen jedna strana.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video