Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bolševik Kirov přišel o město na Ukrajině, přejmenují ho podle carevny

  11:01aktualizováno  11:01
Předběžné výsledky komunálních voleb na Ukrajině potvrdily vratkou situaci v Donbasu a silné postavení proevropsky a národně orientovaných stran na západě. V Kirovohradu se souběžně s volbami konalo referendum o novém názvu města.

Sergej Kirov (vpravo) a Josif Stalin na archivním snímku. | foto: Profimedia.cz

Voliči v Kirovohradu drtivou většinou hlasů rozhodli, že toto čtvrtmilionové průmyslové město nacházející se asi 300 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva ponese místo jména bolševického vůdce Sergeje Kirova jméno ruské carevny Alžběty I. (rusky Jelizavety).

Kirovohrad tak bude přejmenován na Jelizavethrad, jak se jmenoval do roku 1924. Dalšími navrhovaným názvy byl Inhulsk, Zlatopil, Kropyvnyckyj, Bahomir, Eksampej nebo Kozackyj.

Sergej Mironovič Kirov patřil ve třicátých letech k nejoblíbenějším sovětským vůdcům vůbec. V prosinci 1934 byl v Leningradě zavražděn cestou do práce. Jeho smrt poskytla Stalinovi záminku k zahájení brutální vnitrostranické čistky.

Problémy v Donbasu

Velké komplikace provázely komunální volby na neklidném východě země. V několika volebních okrscích sousedících s povstaleckým Donbasem bylo hlasování zrušeno, v dalších získali silné pozice kandidáti proruských stran. Volební účast se pohybovala kolem 46 procent.

Ukrajinské úřady už v neděli oznámily, že hlasování v Mariupolu a Krasnoarmijsku, dvou městech v Doněcké oblasti, zrušily kvůli nesrovnalostem ve volebních seznamech. Ze sabotáže voleb se vzájemně obviňují úředníci státní správy a proruští aktivisté. Podle pondělní agentury Unian bylo během noci rozhodnuto o zrušení voleb ve městech Lysyčansk a Svatove v Luhanské oblasti, stejný osud možná potká hlasování v nedalekých městech Rubižne a Severodoněck.

Podle ukrajinských komentátorů některé politické síly zneužívají mezery ve volebních zákonech a poukazují na formální nesrovnalosti v hlasovacím procesu s cílem zastavit sčítání hlasů a odložit volby na neurčito. Jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin povstalecké agentuře DAN řekl, že komunální volby na Ukrajině „skončily faktickým krachem a potvrdily bankrot státní moci a celkový úpadek ukrajinské státnosti“.

Tymošenková předpovědi nenaplnila

V centrální a západní části Ukrajiny se volby staly soubojem mezi proevropskými a národně orientovanými stranami. Solidní pozici si zřejmě zachoval prezidentský Blok Petra Porošenka, konkurenční strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové na druhé straně nenaplnila předpovědi analytiků a své velké politické ambice nepotvrdila.

Fotogalerie

Volební účast se postupně snižovala od západu na východ Ukrajiny. Zatímco v západních regionech přesáhla 50 procent, v Doněcké a Luhanské oblasti sotva překročila 30 procent. Celkově k volbám přišlo podle zatím neoficiálních údajů kolem 46 procent voličů. Je to méně, než se očekávalo.

Ostře jsou sledovány výsledky voleb starostů ve velkých městech. Podle poměrně komplikovaného ukrajinského volebního zákona se starostové volí přímo, odděleně od zastupitelstev. Ve velkých městech s více než 90 000 voliči zákon ukládá uspořádat tři týdny po volbách druhé kolo, pokud v prvním některý z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.

Takový osud potkal prakticky všechna velká ukrajinská města s výjimkou Charkova, kde si primátorské křeslo zajistil už v prvním kole dosavadní starosta Michail Dobkin. Volby se budou 15. listopadu konat v Oděse, Dněpropetrovsku, Lvově a poměrně překvapivě i v metropoli Kyjevě. Její dosavadní starosta Vitalij Kličko, spojenec prezidenta Porošenka a bývalý věhlasný boxer, zvítězil v prvním kole se ziskem 38 procent hlasů. Jeho soupeřem ve druhém kolem bude kandidát regionální západoukrajinské strany Svépomoc Serhij Husovskyj.

Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila nedělní volby na Ukrajině za demokratické a transparentní. Na tiskové konferenci v Kyjevě pozorovatelé OBSE zdůraznili, že v reformách vnitropolitických poměrů je třeba pokračovat. Plně nezávislá podle nich nejsou ani média.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.