Ani dračí zuby, ani ropa, obávám se. Pravicoví i levicoví politici se v něčem vzácně shodnou: je to pohrdání právem.
Těžko jim to vyčítat. V této zemi je svůdné a lehké pohrdat právem. Po zhroucení sovětské říše přejal demokratický režim komunistické zákony. Normalizační vládci jsou popotahováni občas po soudech a pak si dojdou k McDonald's na oslavu vítězství. Své zákony přece neporušili.
Lze to vzít i z druhé strany: chudáci, kteří pod nátlakem podepsali nějaký papír tajné policii a jinak se ničím neprovinili proti cti a svědomí, jsou bráni za občany druhé kategorie.
Ve výsměchu zdejším zákonům pojďme dál. Z našeho pohledu čestný podnikatel Železný. Z pohledu mezinárodního: ukradli jsme Lauderovi deset miliard.
Lze tedy do jisté míry naše politiky chápat, že chtějí složité a pro ně nepříjemné zákony změnit škrtem pera. Chápat ano. Omluvit však v žádném případě.
Jestliže pan Kinský získá zpět svůj majetek na základě kuriózního zákona z dob rakousko-uherské říše, nebude to o nic kurióznější než majetky našich předních podnikatelů, vzešlé z kuponové privatizace. Navíc je krajně nepravděpodobné, že by šlechtic okradl desítky tisíc drobných akcionářů.
Zákony téhle země jsou stejně spletité jako její nedávná historie. Vyvlastňování šlechty a statkářů za první republiky, Benešovy dekrety, komunistické okrádání kapitalistů a živnostníků - to byla politická zvůle po marxisticku povýšená na zákon. Vznikla právní džungle.
Klaus a Špidla ji chtějí vysekat po našem, další politickou zvůlí.
