Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kim má jadernou bombu. Co dál?

  1:00aktualizováno  1:00
Severní Korea se zase dostala na první stránky světového tisku: v pondělí 9. října uskutečnila podzemní jaderný výbuch. Pokusný výbuch ostře odsoudila většina zemí na světě.

Nad politickým vývojem v Severní Koreji zůstává už léta rozum stát.

ČTĚTE TAKÉ:
Cílem KLDR je porážka imperialismu, říká koreanista
Severní Korea hrozí USA odpálením jaderné střely

INFOGRAFIKA:
Severokorejské rakety

Nejbližší soused, Čína, použil dokonce k jeho odsouzení nebývale ostrých slov: ze strany bývalého nejvěrnějšího čínského spojence šlo o drzost, či dokonce o nestoudnost.

Jak máme reagovat
Podle zatím dostupných zpráv šlo zřejmě o malou nálož – kvalifikované odhady se zatím pohybují mezi pěti sty tunami až dvanácti tisíci tunami TNT (šlo tedy o nálož menší, nebo dokonce značně menší, než byla bomba hirošimská).

Protože Severní Korea je jednou z nejuzavřenějších zemí na světě, nikdo se zatím neodvažuje spekulovat o tom, zda šlo o prakticky použitelnou zbraň, či pouze o podzemní laboratorní zařízení. Aby totiž jaderná bomba mohla být prakticky použita, musí mít jisté maximální rozměry a váhu, jinak by ji nebylo možné dopravit k cíli, kde by explodovala.

Nezodpovězeny jsou též otázky o počtu jaderných náloží, kterými Severní Korea může teoreticky disponovat: podle výkonu severokorejských reaktorů se mluví nejvýše o osmi až deseti bombách.

Nad politickým vývojem v Severní Koreji zůstává už léta rozum stát: třiadvacetimilionová země, ve které sociální experimenty vůdců vedou k pravidelným hladomorům, které pomáhají překonat pouze mezinárodní dodávky potravin, investuje ohromné prostředky do vývoje balistických raket, jaderných reaktorů, obohacování izotopů i vývoje jaderných náloží.

Přesto však uskutečněný severokorejský jaderný pokus vytváří novou mezinárodní situaci a vyvolává otázky, na které není jednoduché dát odpověď. Jak má na tuto drzou výzvu reagovat mezinárodní společenství? Má donutit Kima silou, aby se vzdal výroby jaderných zbraní?

A jak mají reagovat nejbližší sousedi Severní Koreje – tedy Jižní Korea a Japonsko? Mají též zahájit výrobu jaderných zbraní? Jak Japonsko, tak i Jižní Korea mají rozsáhlé jaderné programy, které by mohly poskytnout dostatek štěpných materiálů. Obě země mají též ohromné zkušenosti v jaderných technologiích a mají dostatečně velkou průmyslově-vědeckou kapacitu, aby zvládly výrobu jaderné bomby během několika málo let.

Jakou účinnou metodu má zvolit OSN, aby zabránila nekontrolovatelným závodům v jaderném zbrojení? Invaze či kárné vojenské expedice se neukázaly účinným prostředkem: jak francouzsko-americká válka proti Vietnamu, tak i sovětská invaze do Afghánistánu vyvolaly spíše více problémů, než vyřešily. A stejně je tomu i dnes v Afghánistánu a zvláště pak v Iráku.

Principy slušného chování
Jako nejefektivnější způsob, jak zabránit šíření jaderných zbraní, se ukázalo izraelské vybombardování iráckých jaderných zařízení těsně před jejich uvedením do provozu... Ale je to cesta, kterou by se mezinárodní společenství chtělo, a hlavně mělo vydat?

Dosud jsme, bohužel, nenašli způsob, jakým adekvátně zacházet s mezinárodními gaunery a vyděrači. Snažíme se stále držet v rámci jakýchsi mezinárodních smluv a principů slušného chování. Je čas pochopit, že mezinárodní zločince a vyděrače lze asi účinně zlikvidovat pouze způsoby, nad kterými slušná společnost ohrnuje nos.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.