Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kim Čong-il: Doma geniální vůdce, na Západě nevyzpytatelný diktátor

  8:24aktualizováno  8:24
Jaký byl vládce totalitární Severní Koreje Kim Čong-il, který v sobotu zemřel ve věku 69 let? Oficiální propaganda ho ukazovala jako geniálního státníka a zaživa ho mumifikovala v jeho kultu osobnosti. Pro Západ představoval tento drobný diktátor nevyzpytatelné nebezpečí.

Kim Čong-il se svým otcem, zakladatelem a prvním vůdce komunistické KLDR Kim Ir-senem na propagandistickém snímku | foto: Reuters

Podle ruských pramenů se narodil 16. února 1941 na Sibiři, kam se jeho otec Kim Ir-sen coby partyzán uchýlil před japonskou armádou. V severokorejských učebnicích historie se ale dočteme, že Kim Čong-il se narodil o rok později na úpatí mýtické hory Pektusan.

Kimův konec

O jeho mládí se ví jen to, že mu brzy zemřela matka. Během korejské války žil v Číně a do školy chodil v bývalém východním Německu, kde se prý naučil pilotovat. 

V roce 1964 dokončil na Kim Ir-senově univerzitě v Pchjongjangu studia politických věd a ekonomie. Pak nastoupil v aparátu Korejské strany práce, kde vystřídal řadu funkcí. Relativně dlouho zůstával v pozadí mocenského aparátu. Zvěsti o jeho následnictví se v zahraničním tisku poprvé objevily v roce 1974. Tehdy se kolem něj začal šířit pečlivě budovaný kult osobnosti.

Vznikaly oslavné písně a jeho spisy se staly předmětem vědeckých konferencí. Poslední kroky stvrzující Kim Čong-ilovo nástupnictví byly učiněny v roce 1982, kdy byl vyznamenán titulem hrdiny KLDR. O rok později byl označen za budoucího vůdce strany a státu.

Hladomor a jaderné zbraně

Vlády se chopil oficiálně v září 1998, fakticky se ale stal vůdcem hned po otcově smrti v červenci 1994. Hospodářsky zaostalý stát ještě více rozvrátil a izoloval. V druhé polovině 90. let vypukl v zemi hladomor, který si vyžádal přes dva miliony obětí.

"Velký vůdce a drahý soudruh" opíral svou moc o rozvětvený bezpečnostní aparát a dvoumilionovou armádu. Vykreslován býval jako noční tajnůstkář, který zřídkakdy svolává porady a s členy nejužšího vedení KSP jedná individuálně.

Západ měl tendenci ho charakterizovat jako brutálního, náladového a nevypočitatelného paranoika. Doma se těšil kultu osobnosti, jeho ideologická pojednání a portréty nesměly chybět v žádné domácnosti, na žádném veřejném prostranství.

Podle ruských diplomatů byl neobyčejně bystrý a měl jiný styl řízení země než jeho otec. Na rozdíl od Kim Ir-sena prý nemiloval projevy a nerad opouštěl KLDR. Když už musel za hranice vyjet, používal obrněný vlak, k letecké přepravě totiž choval nedůvěru.

Možná proto, že byl považován za ideového osnovatele výbuchu jihokorejského letadla u barmského pobřeží v roce 1987, při kterém zahynulo 115 lidí. Prsty měl prý i v dalších mezinárodních zločinech. Údajně byl zodpovědný za pumový atentát na jihokorejskou vládní delegaci v barmském Rangúnu v roce 1983 (18 mrtvých), za pašování drog a padělání peněz, a zejména za šíření jaderných zbraní.

Výhrůžným trumfem Kimova režimu byl jaderný program budovaný od 80. let minulého století. Kim údajně před třemi lety prodělal mozkovou mrtvici, měl cukrovku a kolabovaly mu ledviny. Na veřejnosti vystupoval jen zřídka.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.