"Jsme přesvědčeni, že už k žádným násilným akcím v Kosovu nedojde," řekl na vysvětlenou k plánu mluvčí mírových jednotek Horst Pieper. Připomněl, že při březnových nepokojích, kdy Albánci zaútočili na Srby, zahynulo 19 lidí a více než 900 jich bylo zraněno. Nový systém se začne uplatňovat nejdříve v jihozápadní části provincie, kterou kontrolují němečtí vojáci.
Z plánu vyplývá, že budou jasně vyznačeny oblasti, kde žijí menšiny, a kde se objevují varování pro potenciální útočníky, že vstupují na "chráněné území".
V případě, že se v dané oblasti zvýší napětí, bude nápis chráněná zóna nahrazen nápisem "vymezený prostor". "Kdokoli na něj vstoupí s nepřátelským úmyslem, může se stát terčem střelby vojáků mezinárodních sil," řekl mluvčí.
Organizace hájící lidská práva několikrát kritizovaly NATO a misi OSN, že zklamaly při ochraně menšin během březnových nepokojů. Kromě mrtvých a zraněných byly tehdy nuceny opustit své domovy na čtyři tisíce lidí, hlavně Srbů, bylo vypáleno šest stovek domů a pravoslavných kostelů.
Březnové nepokoje byly nejhorší od konce kosovské války 1998-1999, po níž převzala správu nad provincií OSN a do země vstoupily mezinárodní jednotky pod velením NATO. V Kosovu nyní působí na 18.000 vojáků NATO a deset tisíc příslušníků mezinárodní a místní policie. Březnové nepokoje ale vedly k pochybnostem, nakolik jsou bezpečnostní síly schopny předejít násilnostem nebo je řešit.
Kosovský premiér Bajram Rexhepi v pondělí vyzval Srby, aby odložili nedůvěru a obavy a dostavili v říjnu k parlamentním volbám. Nedlouho před ním ale srbský premiér Vojislav Koštunica vyzval kosovské Srby, aby volby bojkotovali, protože nemají v provincii s albánskou většinou zaručenu bezpečnost.
