Pietní akt začal kladením věnců. Prezident Václav Klaus se pak ve svém projevu vymezil proti názoru, že povstání začalo, až když ve válce už o nic nešlo.
"Bylo možné si v klidu počkat na konec agresora, který byl v posledním tažení. Dát v sázku svůj život v posledních dnech války - navíc když bylo tragicky málo zbraní - bylo obdivuhodné," řekl prezident.
"Před 65 lety jsem bydlel nedaleko, na Tylově náměstí. I jako malé dítě jsem atmosféru začínal vnímat. Byl jsem u toho, když se na rohu Jugoslávské a Bělehradské stavěla barikáda, a není možné na to zapomenout," dodal Klaus.
Na shromáždění dorazil také třeba primátor Pavel Bém nebo ministr obrany Martin Barták. Z předsedů politických stran přišel jen Karel Schwarzenberg z TOP 09.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka si ve svém příspěvku přál, aby už nikdy nemusela být před budovou rozhlasu prolita krev v boji za svobodu. "Všechny významné události, které prošly touto budovou, měly jedno společné: boj proti totalitě, boj za demokracii," zdůraznil Sobotka.
"Hrdinové, jejichž památku si připomínáme, zbořili jeden mýtus - že Češi v moderní době nikdy nebojovali. Jednadvacáté století je k nám laskavější než dvacáté, ale nesmíme podlehnout pasivitě a domněnce, že se nám nemůže nic stát. Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné: aby slušní lidé nedělali vůbec nic," doplnil premiér Jan Fischer.
BOJ O ROZHLAS A PRAHUKvětnový boj o rozhlas před 65 lety se rozhořel krátce po poledni 5. května. Rozhlas z budovy na Vinohradské třídě vysílal výzvy k povstání proti okupantům, Němci chtěli jeho vysílání za každou cenu umlčet. Těžké boje kolem něj sváděli povstalci s nacisty až do konce povstání, rozhlas se ale umlčet nepodařilo. Nacisté se snažili povstání potlačit, po podepsání kapitulace v Remeši se pak většina Němců snažila probít na Západ, aby se dostala do amerického zajetí. Nakonec si průchod vydobyli, ačkoliv fanatičtí vojáci SS pokračovali v boji až do příjezdu Rudé armády. Do bojů v Praze se zapojilo na třicet tisíc lidí. Na 3 700 jich v posledních dnech války padlo. |