Osmadvacetiletá diplomovaná specialistka v oboru dětská sestra dělala předtím čtyři roky stejnou práci v Českých Budějovicích.
"Před pár dny mi odtud volali. Vzkázali, že pokud budu chtít, hned mě vezmou. Moc mě to zahřálo u srdíčka. Těžko se mi odtud odcházelo. Jenže to bylo moc daleko od domova. Plánovali jsme svatbu, taky rodinu, tak jsem tam loni skončila a vzala místo v Třebíči," vypráví.
Péče o miminka byla její vysněná práce. V Třebíči odsloužila 15 měsíců.
Když přišly holčičky loni v prosinci nad ránem na svět, měla Bláhová noční službu, ale u obou porodů byla sestra z jipky. Měla za úkol děti zvážit a popsat. Holčičky pak dvě hodiny vedle sebe ležely na výhřevném lůžku, aby se aklimatizovaly na prostředí. Verunka Čermáková vážila 2,65 kila, Nikolka Brožová měla 3,30. V té době se v Třebíči kvůli nedostatku místa děti nenechávaly s matkami na porodním sále, setkaly se až na svých pokojích.
Alena Bláhová si není jistá, zda měly děti svá příjmení na stehýnku, když je od kolegyně přebírala. Chybějících nápisů by si ale nejspíš všimla.
Dnes už ví, že o 38 hodin později, při své další noční službě, učinila špatné rozhodnutí. Když zjistila, že váha holčiček nehraje s tou porodní, přepsala dva listy v dokumentaci. Pomyslela si, že sestra z jipky děti po porodu špatně zvážila. "Ani náhodou mě nenapadlo, že se mohly vyměnit. Ale byla to ode mě blbost, nepopírám. Jednoduše jsem chtěla, aby to sedělo. Maminek je mi moc líto, kéž by to šlo vrátit."
Dodnes neví, jak si měla počínat, aby to bylo správně. Takovou situaci totiž až dosud nikdo neřešil. Hlavní sestra na tiskové konferenci řekla, že měla údaje přeškrtnout a napsat "opravila dne...".
Primář Kozák zase míní, že se měla jít poradit s lékařem. Jeho kolega Jaromír Matějek naopak zdůrazňuje, že sestry jsou trénované, aby jednaly samostatně...
Bláhovou dnes živí manžel. Osmadvacetiletý Marek pracuje u otce v rodinné firmě, mají autodopravu. Vypadá jako klouček, ale svou ženu hájí statečně.
"Kéž by byl tenhle kolotoč alespoň k něčemu dobrý. Třeba si teď značení dětí všude pohlídají. Myslím, že by se v tom měl u nás nastavit jednotný systém," říká.
Manželka mu začala pomáhat ve firmě. Děti jí budou chybět, ale možná právě nastal ten správný čas pořídit si vlastní. Těžce nese, že jí událost zničila profesní kariéru.
"Pořád se utěšuju tím, že si holčičky na nové maminky rychle zvyknou," špitne zkroušeně. Teď už jí nezbývá nic jiného než doufat.
Chcete vědět více?
Dvě sestřičky třebíčské nemocnice prožívají muka. Přišly o pověst i o práci. Čtěte v příloze Víkend sobotní MF DNES.
