Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojenci z NATO zvýší pomoc v boji proti Islámskému státu, tvrdí Kerry

  12:55aktualizováno  13:25
Členské země NATO jsou připravené zvýšit své nasazení v boji proti Islámskému státu v Sýrii a v Iráku. Po dvoudenních jednáních s šéfy diplomacií osmadvacítky to ve středu v centrále Aliance uvedl americký ministr zahraničí John Kerry.

Americký ministr zahraničí John Kerry v centrále NATO | foto: NATO Photos

Několik členských zemí NATO je podle Kerryho ochotných se v boji proti islamistům angažovat více než doposud. Konkrétní státy ale neuvedl, stejně tak nezmínil, jakým způsobem se chtějí zapojit. Plány prý budou zveřejněny až poté, co se ministři zahraničí „poradí doma se svými vládami“.

„Vyzval jsem každého spojence, aby zvýšil svou podporu v boji proti islamistům,“ prohlásil Kerry. Žádost se týkala především vyslání výcvikových instruktorů nebo dodávek munice a výzbroje. „Existují různé způsoby, jak mohou přispět. Nemusí jít nutně o vojáky pro kinetické (úderné) akce,“ řekl Kerry.

Spojenci podle něj mohou například vyslat zdravotníky či shromažďovat zpravodajské informace.

Turecko je připraveno zavřít hranici

Kerry zopakoval, že Turecko je podle příslibu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odhodláno dokončit uzavření hranice se Sýrií. Spojenci věří, že právě to by mohlo Islámský stát odříznout od některých zásobovacích tras a přílivu dalších přívrženců.

Americké a turecké vzdušné i pozemní síly budou podle Kerryho při „ostraze“ hranice velmi úzce spolupracovat. Podporu Turecku kvůli situaci v sousední Sýrii slíbilo i NATO jako celek. Ministři osmadvacítky ve středu souhlasili s dalšími opatřeními, které mají Ankaře zajistit ochranu.

„Turecko je jako člen NATO v první linii tohoto výbušného regionu,“ konstatoval generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Situace podél jihovýchodní hranice NATO je podle jeho slov stále velmi nestabilní. „Opakujeme, že bezpečnost Aliance je nedělitelná a že spojenci jsou silně solidární s Tureckem, které čelí mnoha výzvám z jihu včetně teroristických hrozeb,“ dodal s tím, konkrétní opatření chce Aliance dopracovat v následujících týdnech.

Obecně se hovoří o tom, že by spojenci vyztužili protivzdušnou obranu Turecka. Některé země plánují vyslat do Turecka letouny, jiné zase bojová plavidla do východního Středomoří.

Hledá se také „záplata“ za protiraketové a protiletadlové baterie Patriot, které dosud pomáhaly chránit turecká města před případným raketovým útokem ze Sýrie. Spojené státy a Německo však své střely stáhly a v zemi zůstanou jen dvě baterie systému Patriot, které poskytlo Španělsko.

Možná to půjde i s Ruskem

Situaci ale komplikují napjaté vztahy s Ruskem, zvláště po té, co Turecko sestřelilo na hranicích ruský stíhací bombardér.

Moskva v reakci kromě zavedení sankcí vůči Turecku oznámila, že do Sýrie nasadí vyspělé protivzdušné systémy S-400 schopné zasáhnout letouny i rakety až do vzdálenosti 400 kilometrů. Nový balíček opatření na podporu Turecka proto podle některých aliančních členů musí být navržen tak, aby nejen uklidnil Ankaru, ale také dál neprohluboval napětí s Ruskem.

Hovoří se o sledovacích letounech včasného varování AWACS či bezpilotních strojích.

Například Německo či Nizozemsko podle diplomatických zdrojů zvažují, zda by Severoatlantická aliance jako celek neměla o úderech proti IS jednat přímo s Ruskem.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval velvyslance NATO k uspořádání zvláštního setkání s Ruskem, podobného těm, ke kterým se zástupci NATO a Ruska scházeli ještě před ruskou anexí Krymu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.