"První přiznání z Washingtonu" podle AFP zaznělo uprostřed prudké polemiky na obou březích Atlantiku kvůli skandálním odhalením o hromadném sledování dat americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), jehož terčem se stali i američtí spojenci.
"V některých případech, připouštím, stejně jako učinil prezident (Barack Obama), některé z těchto akcí zašly příliš daleko a ujišťujeme, že se to v budoucnu nestane," řekl Kerry.
V rozhovoru ale především obhajoval dosavadní praxi. Sběr informací je podle něj nezbytný pro boj proti terorismu a zabránění atentátům, jako byly útoky z 11. září 2001 v USA, atentáty v Madridu v březnu 2004 či v Londýně v červenci 2005.
"Zabránili jsme tomu, aby letadla padala, budovy explodovaly a lidé byli vražděni, protože jsme byli schopni být včas informováni o úkladech," zdůraznil Kerry. Nicméně znovu připustil, že sběr informací "v některých případech zašel nepřiměřeně daleko".
Aféra kolem americké rozvědky, která údajně sledovala stamiliony telefonických hovorů, v Evropě propukla tento měsíc. Mimo jiné se ukázalo, že Američané sledovali i mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové. Evropští lídři neskrývali rozhořčení a někteří z nich vyzvali Evropskou unii, aby se pokusila se Spojenými státy dosáhnout dohody, která by sledování zapovídala či významně omezovala.
