Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Keplerovy říjny v Praze

aktualizováno 
V říjnu 1600, tři měsíce poté, co byl pro své protestantské vyznání vypovězen ze Štýrského Hradce, přichází Johannes Kepler na pozvání císařského astronoma Tychona Brahe do Prahy jako první ze slavné čtveřice světově proslulých exaktních přírodovědců postupně zde působících (další jsou Doppler, Mach a Einstein).
V říjnu 1600, tři měsíce poté, co byl pro své protestantské vyznání vypovězen ze Štýrského Hradce, přichází Johannes Kepler na pozvání císařského astronoma Tychona Brahe do Prahy jako první ze slavné čtveřice světově proslulých exaktních přírodovědců postupně zde působících (další jsou Doppler, Mach a Einstein). V Praze pak Kepler kromě jiných vydává v říjnu 1605 spis o právě pozorovaném zatmění Slunce. Téhož měsíce se v dopise německému kolegovi Davidu Fabriciovi poprvé písemně zmiňuje o objevu, že dráhy planet jsou eliptické, což se stalo základem takzvaného prvního Keplerova zákona (definujícího tvary drah planet a polohu Slunce vůči nim). Tento zákon, i když se dává do pořadí jako první, byl objeven zhruba tři roky po zákonu druhém (o rovnosti ploch opsaných průvodičem planety za stejnou dobu). Oba zákony pak jejich autor publikoval roku 1609 v Praze, zatímco zákon třetí (o vztahu mezi oběžnou dobou planety a velkou poloosou její dráhy) vznikl až roku 1618, kdy Kepler po ztrátě svého pražského postavení Rudolfovou smrtí již šest let žil v Linci. Předtím ovšem roku 1610 (kdy jindy než v říjnu) učinil další důležitý krok své vědecké kariéry: poprvé pozoroval oblohu vlastním dalekohledem, vyrobeným z italských čoček získaných od benátského vyslance; traduje se, že si jej vypůjčoval sám císař Rudolf II.

Idea televizních družic

Mladý britský vědec, později známý autor vědecké fantastiky Arthur Clarke publikuje v říjnu 1945 článek "Mimozemská relé: Mohou raketové stanice pokrýt svět rádiovým signálem?" Upozorňuje v něm na již známý fakt, že těleso pohybující se ve výšce necelých 36 000 km nad rovníkem ve směru zemské rotace oběhne Zemi právě za jeden den (takže jako by "viselo" nad stále stejným místem povrchu). Především však zdůrazňuje, že soustava těchto těles dokonale "pokryje" celou Zemi. Tehdy to všichni brali jako ryzí utopii. Naplňovat se začala roku 1963, kdy byla vypuštěna první geostacionární telekomunikační družice.

Zachránce ztracených tváří

15. října 1965 v Praze umírá František Burian (narozen 1881), lékař, který možná nezachránil tolik životů, jak bývá u tohoto povolání zvykem, na něhož však tisíce pacientů přesto vzpomínají s nesmírnou vděčností. Zbavil je totiž studů a komplexů. Jako zakladatel české a průkopník světové plastické chirurgie vypracoval nespočet originálních operačních postupů k nápravě vrozených vad (například rozštěpu rtů či patra), následků zranění či popálenin (i přenosem tkání).

Chemický syntetik

17. října 1960 v Praze umírá zakladatel české organické syntézy Rudolf Lukeš (narozen 1897). "Chemik se nesmí bát svých produktů," říkával s oblibou studentům ošklíbajícím se nad výsledky jeho laborování. Kromě jedinečného díla vědeckého (zejména o heterocyklických sloučeninách) zůstala po tomto průkopníkovi moderní výuky organické chemie i řada vynikajících žáků, z nichž jmenujme alespoň reformátora české vědy Františka Šorma a nobelistu Vladimíra Preloga. Tento chorvatský absolvent chemie na pražské technice (dnes Vysoká škola chemicko-technologická) vzpomínal: "Badatelské práci se člověk nejlépe naučí jako učeň mistra, jehož kompetenci a autoritu akceptuje, tak jako byli do tajů umění zasvěcováni renesanční malíři a sochaři." Tím mistrem mínil Rudolfa Lukeše.

Baníci se stěhují

Více než dvousetletá tradice hornického školství v našich končinách, pravděpodobně nejdelší na světě, pokračuje zatím poslední štací: po Jáchymově, Banské Štiavnici, Praze a Příbrami se Vysoká škola báňská stěhuje do Ostravy. Dekret o tom vydal prezident Beneš v září a už 18. října 1945 se koná první zápis; do 1. ročníku vstupuje 208 studentů hornictví a 113 hutnictví - počty vesměs vyšší než dříve. Nejsou to lehké začátky: profesoři odmítají stěhovat se do Ostravy, hodně z vybavení vzalo zasvé během války i transportu z Příbrami a ani ostravský magistrát si nepočíná vždy nejochotněji. Po vrcholu během osmdesátých let dnes před školou stojí úkoly odlišného typu, zejména v souvislosti s útlumovými programy v těžkém průmyslu.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.