Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kennedyho bychom nezachránili ani dnes, říká lékař 50 let po atentátu

  6:30aktualizováno  6:30
Co jsi dělal, když zabili Kennedyho? Tak zní otázka, na kterou umí odpovědět většina Američanů. Příběhy některých z nich jsou ale výjimečné. Přesně padesát let po smrti legendárního prezidenta si stojí za to připomenout alespoň dva z nich. První příběh se týká lékaře, který se marně snažil zachránit Kennedyho život, druhý náhodného svědka, jenž utrpěl drobné zranění z odražené kulky určené pro Kennedyho.

Vražda amerického prezidenta Johna F. Kennedyho v Dallasu. (22. listopadu1963) | foto: AP

Chirurgovi Robertu McClellandovi tehdy bylo 34 let. V současnosti je posledním žijícím členem lékařského týmu, který se pokoušel zachránit Kennedymu život. "Nebylo nic, co bychom mohli udělat, abychom ho zachránili," říká i dnes McClelland. V osudný pátek 22. listopadu 1963 byl McClelland povolán do nemocnice, kde pracoval. "Otevřel jsem dveře a viděl jsem obrázek, který mě vyděsil," vzpomíná. Spatřil totiž prezidenta, ležícího na zádech se zakrvácenou hlavou.

Konspirační teorie

Mnozí dodnes nevěří, že Kennedyho zabil sám Lee Harvey Oswald. Jaké jsou některé konspirační teorie? 1) Zabila ho CIA, která se mu mstila za nepodařenou invazi v Zátoce sviní na Kubě. 2) Usmrtila ho mafie, které vadilo, že bratr JFK Robert potírá organizovaný zločin. 3) Smrt mají na svědomí Sověti. 4) Zosnoval ji viceprezident Lyndon Johnson, který měl s JFK spory.

Při prvotním ohledání se zdálo, že je Kennedy zasažen pouze v oblasti krku. Pak však McClelland pokračoval ve vyšetření. "Panebože, viděli jste zadní část jeho hlavy?" řekl dalším dvěma kolegům na místě. "Ne, přišli jsme chvíli před tebou," odpověděli. Pak všichni tři zjistili, že tato část hlavy chybí. Okamžitě jim tak bylo jasné, že prezidentova zranění jsou smrtelná.

Přesto jeho srdce stále bilo, pokoušel se také dýchat. Šlo ale o beznadějný boj. Nebylo mu pomoci - Kennedyho by lékaři nedokázali zachránit ani dnes. McClelland s kolegy přesto asi pět minut  pracovali na prezidentově krku, pak se však z Kennedyho život definitivně vytratil. McClelland má dodnes problém s oficiálním podáním toho, jak Kennedyho smrt proběhla. Zásah do krku podle něj svědčí o tom, že kulka přilétla zezadu – tedy, že ji mohl vystřelit Lee Harvey Oswald. Smrtelný zásah ale podle něj přišel z jiného směru. Zadní částí hlavy podle něj kulka tělo opustila. Podle televize CBS McClelland věří tomu, že tedy na Kennedyho musel cílit druhý střelec.

Třetí zraněný

V osudný páteční den byli zasažení celkem tři lidé. Kennedy, texaský guvernér John Connally (ze zranění se později zotavil) a lehké zranění utrpěl také 27letý prodavač aut James Tague.

Fotogalerie

Ten se nyní pro stanici Fox News vrátil k tomu, jak k drobnému poranění na pravé tváři došlo. Stejně jako ostatní lidé shromáždění na místě zvaném Dealey Plaza zaznamenal celkem tři výstřely. Dnes říká, že jej zranil kousek betonu, který se ulomil od obrubníku zasaženého jednou z kulek pro Kennedyho.

Zranění tohoto prodavače aut média dlouho nevěnovala příliš pozornosti. Později si ale agentura AP Tagueho zranění všimla, což ovlivnilo i vyšetřování atentátu. Ani Tague oficiální verzi nevěří. Podle něj Kennedyho zabil tým, který najal viceprezident Lyndon Johnson.

V Dallasu – v místě atentátu – se v pátek uskuteční vzpomínková akce. Nést se má v duchu smíření. Její organizátoři si přejí, aby se Kennedyho smrt stala historií. Jak je vidno z výpovědi Tagueho a McClellanda, najít jednotný výklad prezidentovy smrti se nepodaří asi nikdy.

Připomeňte si příběh prezidenta Kennedyho:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.