Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Keňa zavře největší uprchlický tábor světa, živoří v něm statisíce lidí

  20:38aktualizováno  20:38
Keňa přistoupila k radikálnímu kroku v řešení uprchlické krize. V následujících měsících zavře všechny tábory pro běžence. Bez domova se tak ocitnou statisíce lidí. Plány se týkají i největšího uprchlického tábora na světě jménem Dadaab. Mnozí lidé se zřejmě budou muset vrátit do zemí, kde zuří boje.

Dadaab je největším uprchlickým táborem na světě | foto: Profimedia.cz

Nečekaný krok oznámily keňské úřady o víkendu. V dvoustránkovém tiskovém prohlášení ohlašují plány na uzavření dvou velkých uprchlických táborů Dadaab a Kakuma (kompletní zprávu v angličtině najdete zde). Ke zrušení táborů by mělo dojít v nejkratším možném čase, jak uvádí zpráva. Již nyní však ministerstvo vnitra rozpustilo Úřad pro uprchlíky (DRA).

Ministr vnitra Karanja Kibicho sdělil, že tábory končí kvůli neudržitelnému ekonomickému, bezpečnostnímu a enviromentálnímu riziku. Zmínil například teroristickou skupinu aš-Šabáb, která v keňských uprchlických táborech rekrutovala nové bojovníky (více o džihádistech z aš-Šabábu se dočtete zde).

Tábor Dadaab

Uprchlický tábor Dadaab se nachází v polopoušti v keňské Severovýchodní provincii. Před příchodem prvních uprchlíků zde žili kočovní pastevci velbloudů a koz. Tábor zřídil v roce 1991 Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky před první občanskou válkou v Somálsku. Původní kapacita tábora se pohybovala okolo devadesáti tisíc lidí.

Uprchlíků však začalo v průběhu let přibývat, a to i po konci války v Somálsku. Přicházeli nejen Somálci prchající před islamisty z milic aš-Šabáb, ale zcela nový rozměr uprchlické krizi dal hladomor v Africkém rohu v roce 2011. Zemřelo při něm až 260 tisíc lidí, většinou dětí do šesti let. Mnozí uprchlíci hledali útočiště právě v Dabaabu. Tábor se rychle rozrostl a byl prohlášen za vůbec největší podobné zařízení pro uprchlíky na světě (více o táboře se dočtete zde).

Největší příliv uprchlíků tábor Dadaab zažil během hladomoru v roce 2011
V uprchlickém táboře Dadaab žije přes 300 tisíc lidí.

Keňa uzavření táborů ohlásila už v loňském roce, připomíná server The Independent. Po nátlaku mezinárodního společenství však od tohoto kontroverzního kroku upustila. Úřady neuvádí, jak bude proces vyklizení táborů vypadat, ani kde budou uprchlíci nadále žít. Jedinou variantou tak pro mnohé bude návrat do jejich vlasti.

Dadaab je v současnosti domovem asi 330 tisíc lidí převážně ze Somálska, kde zuří občanská válka (aktuální statistiku najdete zde). Teroristé z aš-Šabábu zde roky bojují s centrální vládou.

Tábor Kakuma hostí uprchlíky z Jižního Súdánu, Somálska a v posledních letech také obyvatele Konga, Rwandy či Burundi, tedy nepříliš stabilních států. Aktuálně v Kakumě žije přes 180 tisíc lidí, jak uvádí zpráva UNHCR. Keňská vláda tvrdí, že na svém území za uplynulých 25 let nashromáždila celkem 600 tisíc uprchlíků, píše keňský server The Star.

Návrat do vlasti nepřipadá v úvahu

Není divu, že většina z uprchlíků se do svého rodiště vrátit nechce. Podle dvacetiletého Somálce, kterého v táboře Dadaab vyzpovídali reportéři CNN, jsou zdejší podmínky tvrdé. Stále se to však nedá porovnávat se Somálskem. „Moji rodiče žijí v Dadaabu už 25 let. Narodil jsem se zde. Chtěl jsem jít studovat, což ale nemohu kvůli mému statutu,“ sdělil.

Jeho rodiče v Somálsku během bojů přišli o veškerý majetek. Keňská vláda chce uprchlíkům dávat „na cestu“ 100 až 1000 dolarů. To však podle mnohých na nový start do života ani zdaleka nestačí. „Souhlasím s tím, že člověk by neměl žít 25 let v uprchlickém táboře. Morálně to není v pořádku. Když jsme však opustili domov před 25 lety, vracíme se na úplně neznámé místo,“ dodává.

Fotogalerie

Souhlasí s ním i 43letý Somálec Šidad Abdinúr, otec pěti dětí, který žije v táboře Kakuma. „Nemyslím si, že bych se mohl vrátit do Somálska. Ano, slyšel jsem, že to tam řídí vláda. Je to však vláda, která je neustále pod náporem bombových i jiných útoků,“ vysvětluje. Život v táboře je však podle něj tak tvrdý, že čas od času zvažuje, že by se do Somálska přeci jen vrátil. „Lepší, když mě zabijí doma, než v uprchlickém táboře,“ vysvětluje.

Mijat Chang, který je na útěku už 18 let, říká, že tábor Kakuma se stal jeho domovem. Až tábor uzavřou, chce keňskou vládu požádat o přesun do jiné africké země. „Všichni jsme sem přišli kvůli tomu, že v našich rodných zemích nám šlo o život. Nemohu se vrátit do Jižního Súdánu. I kdyby mě chtěli donutit,“ tvrdí. Moc rád by se stal občanem Keni. „Myslím si, že když v nějaké zemi žijete dostatečně dlouho, mohli byste dostat občanství,“ dodává.

Kritika z řad humanitární organizací

Proti kroku Keni se již postavily charitativní a neziskové organizace ze zahraničí. Human Rights Watch (HRW) připomíná, že v Keni žije více než 460 tisíc uprchlíků ze Somálska, kde aš-Šabáb terorizuje civilní obyvatelstvo. Výjimkou nejsou znásilnění, sebevražedné útoky a rekrutování dětských vojáků. „Keňa by se neměla obracet zády k lidem, kteří potřebují pomoc,“ myslí si ředitel programu pro uprchlíky HRW Bill Frelick.

Lékaři bez hranic keňskou vládu vyzvali, aby tvrdý postoj vůči uprchlíkům přehodnotila. Vedoucí keňské mise Lékařů bez hranic Liesbeth Aelbrechtová uvedla, že tento krok opět poukázal na „do očí bijící zanedbávání milionů uprchlíků po celém světě“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.