Když vězeň prchne před volbami

Do voleb zbývá deset dnů, takže vláda má o důvod víc, proč dostat vězně Kajínka co nejdříve zpátky za mříže. Jeho útěk sice Čechy nerozčilil tak jako tříhodinový útěk pedofila Dutrouxe Belgičany (dva ministři odstoupili, v parlamentu se hlasovalo o důvěře vládě), ale uprchlý nebezpečný vězeň určitě neovlivní mínění voličů ve prospěch vládní ČSSD. Bezpečnost a boj proti kriminalitě totiž patří v očích veřejnosti mezi hlavní témata voleb.

Mimořádná příloha o Kajínkově útěku

Pokoření mírovské věznice na doživotí odsouzeným vrahem, respektive obava lidí z jeho pobytu na svobodě, naopak může nahrát politikům zdůrazňujícím pořádek a přísnost. V Praze třeba senátoru Zdeňku Klausnerovi, který razí heslo "Tvrdě proti zločinu a bezpráví".

"Stran a kandidátů, kteří z Kajínkova útěku budou politicky profitovat, je více - třeba KSČM může říkat nebo naznačovat: Tohle by se dřív nestalo," míní Jan Herzmann z agentury Sofres-Factum.

Kajínek ovšem uprchl v době, kdy se policie těší největší důvěře za posledních deset let. A veřejné mínění se do budoucnosti dívalo s takovým optimismem naposledy v roce 1996. Spokojenost se sociální situací a životní úrovní stoupá, a to bude podle Herzmanna při volbách v den D důležitější než Kajínkův případ.

Navíc když se řekne "bezpečnost", většině lidí leží na srdci spíše takzvaná drobná kriminalita, například krádeže. Něco jiného by bylo, kdyby Kajínek splnil své hrozby a začal se mstít, kdyby spáchal další zločin. "Nebo kdyby sociální demokracie udělala tu chybu a celý případ bagatelizovala," domnívá se Herzmann.

Důvěře v policii a ministra vnitra Grosse by naopak pomohlo, kdyby byl býval Kajínek rychle a také efektně dopaden. O obnovení trestu smrti politici (kromě Sládkových republikánů) moc nemluví. I když by se jim to, měřeno popularitou, asi vyplatilo - zvlášť když je Kajínek "venku".

"Podobné události jsou nebezpečné pro veřejné mínění, protože začne přibývat hlasů lidu volajících po zavedení trestu smrti," soudí bývalý ministr vnitra Jan Ruml. Letos v únoru se za obnovení absolutního trestu přimlouvalo 61 procent lidí, což bylo nejméně za poslední desetiletí.